Šla jsem po ulici, očima někde po výlohách. Přidal se ke mně, srovnal krok a zeptal se, jestli bych neměla pár drobných. Svítilo ostré slunce, neviděla jsem mu do tváře. Zasáhl moji auru. Nikdy nedávám peníze bezdomovcům a opilcům ve smradlavých šatech. Neodmítla jsem ho. Dál držel krok a vyprávěl, jak se dostal na ulici. Neposlouchala jsem ho.
Ale jeho obličej zůstával dál nehybný. Neopouštěl mě. Zastavili jsme se na přechodu a on řekl, že cvičí kung-fu.
Nevydržela jsem jeho blízkost. Usmála jsem se.
"Děkuju za krásnej úsměv slečno"
"Pozvala bych Vás na pivo, šel byste..?"
Zablikaly mu oči.
|