Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 21.11.
Albert
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
"Člověk umírá tolikrát,kolikrát ztratí přítele"
Autor: Herwis (Občasný) - publikováno 5.12.2000 (19:24:09), v časopise 6.12.2000
„ČLOVĚK UMÍRÁ TOLIKRÁT, KOLIKRÁT ZTRATÍ PŘÍTELE“

Ten, kdo vyslovil tuto větu, musel být opravdu velice moudrý člověk. Snad ho přiměla vlastní zkušenost nebo jen zážitky jiných, aby slovy řekl to, co mnozí z nás vědí, ale neumí pojmenovat. Ano, je to určitý druh smrti. My žijeme dál, když nás přátelé opustí, ale určitá část v nás zemře a zbude po ní jen ošklivá hluboká rána.
Nemusíme se zamýšlet ani tak moc, abychom si uvědomili kolikrát nás již někdo opustil. Ať to byla již ta opravdová smrt a nebo, že jsme ztratili opravdového přítele jen kvůli hádce, špatnému vlivu, svému pohodlí a nebo doteď z nás nikdo neví, proč vlastně už nemáme svého přítele.
Určitě nelže ten, kdo tvrdí, že opustí-li nás někdo, koho máme rádi, s kým máme společné zážitky, společně jsme se smáli, plakali a měli v sobě navzájem oporu, je to jako, kdybychom my sami již pomalu přestávali žít.
Vždyť vlastně v tu chvíli, nás neopouští jen člověk, ale i to všechno, co jsme měli společné a co nás spojovalo. Co jiného by nás lidi mělo uvnitř naplňovat, než vzpomínky, zkušenosti a zážitky a hlavně ten pocit, který nám dává vědět, že tu nejsme sami, ale je tu i někdo, kdo nám věří a my zase věříme jemu.
Sama ze své dosud malé zkušenosti mohu říct, jak je hrozný pocit, ztratit někoho, na koho si naše „já“ zvyklo a bez koho si nedovedeme představit dál žít. I když ten člověk nezemřel a dál chodí okolo vás, je mezi vámi taková hluboká propast, že máte strach jít jen k okraji, abyste nespadli ještě hlouběji než jste. Snad úplně nejhorší věcí, která vás může potkat, je pocit, že jste ztratili onoho přítele a neznáte důvod. Prostě se jednoho dne na něj podíváte a zjistíte, že tu stojí úplně cizí člověk, který vám už nechce rozumět a nechce se k vám znát. Říkáte si tisíckrát „proč“, ale odpovědí je jen lhostejný pohled.
Co se dá z tohoto vyčíst? Skoro nic, jen hrozná bolest a prázdnota, která v nás je hluboce zakořeněna a stokrát vyslovená prosba na zapomnění nás stále nevyslyšela. Je smutné, že lidé odcházejí, ale stále je tu naděje, že přijde zase někdo, kdo nás naučí pomalu žít.
Každá sebemenší bolest či ztráta se podepisuje na naší duši nesmazatelným inkoustem a čím jsme starší, tím více jsme uvnitř popsaní.
Zkuste se zamyslet a podívat se lidem do očí, co uvidíte?



Poznámky k tomuto příspěvku
Vyskocilova Jana (Občasný) - 6.12.2000 > Máš pradvdu ve všem co zde bylo řečeno. Bolestnou pravdu.
Body: 5
<reagovat 
Cid (Občasný) - 6.12.2000 > Herwis pokud to má být pouze úvaha, pak to tak nech. Ten konec je moc hezký, ale možná stojí za úvahu, kdo je můj přítel a kdo je můj kamarád. Skuteční přátelé se tak moc neztrácí. Jsou jako bratři, i když zdánlivě nemáme nic společného. A poté je tu také plynutí času a vývoj osobností. Pokud ztrácíme někoho, kdo kráčí dobrým směrem a my sami rovněž jdeme správnou cestou, pouze se naše cesty dělí, tak to není důvod k zármutku. Naším jediným cílem v pžátelství je pomáhat druhému k dobrému a někdy je tím nejlepším náš odchod.
Body: 5
<reagovat 
Lian (Občasný) - 6.12.2000 > Téma hodně dobrý, zpracování dle mého trošku pokulhává. Do očí se dívám vždy a pokaždý vidím něco jiného :-)
Body: 3
<reagovat 
Vea (Občasný) - 6.12.2000 >
Body: 5
<reagovat 
Majka (Občasný) - 6.12.2000 > je, moc ti rozumim. Jestli to ma byt uvaha, tak se mi libi. "..ze tu nejsme sami..." - asi pratele si musi v necem rozumet, chapat podobne-ikdyz ne stejne. Take se mi ve svete ztratilo par lidicek, po kterych se mi styska, vycitam si,ze jsem nedala adresu. Styska se mi po nich,byli mi blizci...to je asi tajemstvi pratelstvi.
I Cid ma pravdu.
Body: 5
<reagovat 
Čtenář - 7.12.2000 > Cid má sice pravdu, ale pokud opravdu sám(a) nevíš proč (ve svém absolutním významu) je velmi těžké pochopit to "prázdno" ať se do očí díváš komukoliv.
Body: 3
<reagovat 
Mišpule (Občasný) - 7.12.2000 > Námětově i formálně velmi hezké. Každá ztráta bolí a zapisuje se do duše jako další zářez v kůře stromů. A možná víc, než při stárnutí fyzickém, se takové šrámy dají vyčíst právě v očích...
Myslím, že tohle známe opravdu všichni, jen ty jsi to dokázala tak pěkně zachytit... Líbí.
Body: 5
<reagovat 
HACKMAN (Občasný) - 11.12.2000 >
Body: 3
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter