Poezie
Tak nečekaně a tiše
přišla samotinká v polospánku dne.
Přišla sama z čarované výše
zasněžených údolí.
Prý bloudí a hledá hvězdy
v zašedlé ulici bez světel.
Jak ráda bych jí pozvala do hor
schovaných v červánkách,
ukázala slunce v deštníku
a dala měsíc v hodinách.
Ale mám jen tenhle svět..
Ani nevím, že je.
Tak hledám v prastarém slovníku
zaprášené věty básníků.
Štětcem a starou paletou
jednou nakreslím barevné sny rytířů,
co toulají se v zemi májových moří.
Tak před světem skrytá myšlenka
se vloudila na papír.
Tam slova se nepletou,
jen občas stírají svět fantazií
a ukradnou mu kousek té jeho reality.
|