|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Sen zamilovaného
Zlato lamp obléká mlžné šaty,
když hladí mě jak vlasy Tvé,
na mostě rozjímá zapomenutý svatý,
tak večer odhaluje taje své.
Krůčky naděje zní v symfonii soumraku,
tón po tónu splétá světlo měsíce,
blesk citu rozžíhá bílý okraj oblaku
a píseň nostalgie naplňuje ulice.
Klas času dozrál v hudbě zvonů,
únava zamyká dveře domů,
kde touhy naše rychle skryjeme.
Perly slz jsou líbány řasami,
modlitby kráčí mezi hvězdami
a u dveří chrámu hoří srdce mé.
|
|
|