… že dým z kamen rozšiřuje plíce?
… že krusta pod podrážkou spokojeně prská?
Teď ano!
Občas, když mlčím do tvého dechu
a kapky sražené viditelnosti ti otřu o čelo,
v závějích peří - tepelných lavinách,
vnímám i sebe, tak nějak jasněji.
Už nemám potřebu pokrývat oči silnými dioptrickými skly
jako tehdy, v létech klopýtání,
svatozář slepců - kruhy těžkého cigaretového kouře
vracím zpět do oharků.
Poradíme si i se složitějšími znaky,
vždyť arytmii třetího řádku (toho po rovině odpovědí)
jsi povýšila na smysl. |