1.Dnes podvečer se mi [snad] zdá—lo —
jakoby mít rád bylo má—lo —
do slunce dívat se nedá,
proto je má— tvář jen bledá—
oheň však září— a pá—lí—
snad tvoji lás—ku nespá—lí—
Guantanamera, quajira Guantanamera...
2.Když svatební píseň zazní—vá—
kdo se do kostela dí—vá—
kdopak jsou tihle dva šťastní—
závistí nad lás—kou zazní—
večerem má píseň tklivá—
smutná a přece tak snivá—
Guantanamera, quajira Guantanamera...
3.Den lás—ky dnes tobě nadchá—zí—
řekni jen co ti ale schá—zí—
v náručí máš— rudé rů—že —
lásko ty má—, kdo jen mů-že
říci, že míval tě rá—á—d
dnes je tvůj— jen kamará—á—d
Guantanamera, quajira Guantanamera...
4.Tak dál sen o lásce [teď] sní—vá—m
často když z okna já se dí—vám—
kladu si stá—le otáz—ku —
budu mít svou— velkou lásku —
rád budu volat ji svojí—
jak obzor, kde — hory stojí—
Refrén:
Guantanamera, quajira Guantanamera,
Guantanamera, quajira Guantanamera.
quajira = (španělsky) venkovanka, Guantanamera je pravděpodobně její jméno.
Rytmický model k mému textu: 4 Štědroňovy verše + 2 verše originálu.
Kde žlou—tne si loň-ská— trá—va —
den co den slun—ce— do-ko-ná—vá—
den co den zem— pod ním rud—ne—
mož-ná že má—— pod hla-vou—
Yan-tes de mo-rir— me Qie—ro—
e-char mis ve—rses del al—ma—
Přeložit originál (slovníkem Seznamu) se spíše nepodařilo, než podařilo...
|