Smát se dětem když upadnou
- Vidět Pana u fontány motýlům na flétnu hrát
Stát si za svými zvyky
- Slyšet světlušky tančit nad lesní tůňkou

Tajemství tůňky a zakázaného bůžka
Nejmenší věci září nejvíc
Naplňují celé nebe
A celou duši

Cítit jak ti narůstají křídla
- Stříhat křídla a vlásky
Vidět kouzlo v hlubokých očích srnky
- Zašlapovat brouky

Nevěřte rodičům
Nevěřte učitelům
Nevěřte televizi

Věřte jen svým snům
Skřítkům které si schováváte pod polštář
Aby vás v noci někdo zlý neodnesl
Ukryjte si je dobře a dobře je hlídejte
Stejně je jednou ztratíte

Ale nebojte se, ony vás neztratí
Až uslyšíte znovu jejich volání
Tak se k nim vraťte
A nestyďte se za to

Maličké je největší
Nejmenší je nejmocnější

Zacpěte si uši a chtějte uši nové
Zničili jen vás
Vaše sny zničit nemohou
Ty už si musíte zničit samy

Je těžké se se sny loučit
Těžší se k nim pak vracet

Však jaký by to byl úlovek bez lovu
Proto vybírejte dobře mí holoubkové
Hluší a slepí ukradli tuto zemi
A chtějí abyste byli jako oni
Abyste jako oni zahodili klíče od vaší kouzelné zahrady
Kam jste se vraceli raději než k mámě a tátovi
Kde jste byli naposledy šťastné
Odkud pramení vaše pravá krev
A kde máte uschovány nejvzácnější poklady

Vysmívají se vám protože oni klíče už ztratili
Zničí vás protože sami nemají už sílu je najít
Vysají vás abyste byli slabí jako oni

Zapomeňte na ně jako na zlou noční můru mí netopýrkové
A vstupte beze strachu do svojí zahrady
Co je vám do těch co ztratili svá tajemství
Co je vám do zlodějů vašich snů

Zapomeňte na vše na co se bojíte zapomenout
Vzpomeňte si na vše na co si chcete vzpomenout
A vstupte do svého království
Kde ve Zlatém zámku vládne královna Arcana
Vaše matka sestra dcera milenka

Zář z její koruny vám zahřeje tvářičky
Nikdo z vás ji zatím nezná
Ale ona vás zná od počátku světa
Je pořád s vámi
Tak už otevřte očka ať ji spatříte

To už není dětská říkanka mí krokodýlkové
To je to čeho se oni bojí
To je to kvůli čemu vás vraždí abyste to ztratili
A až se budete stydět za své sny
Ztratíte to taky
A budete jejich

Nevěřte knížkám
Nevěřte knížatům
Nevěřte kněžím

Nevěřte svým spícím očím
Poslechněte si svá srdíčka
Slyšíte je?

Slyšíte to ošklivé v něm?
Slyšíte v nich váš vlastní hlas který vám chce ukrást váš sen?
Vaši zahradu?
Vaši královnu?
Slyšíte se?

Nezlobte se na ten hlas, ale nevěřte mu!
Neposlouchejte ho!
Schovejte se pod peřinu a myslete na to
Co jste ještě nikdy nikomu neřekli
Abyste byli silní až přijde váš den

Myslete na to co víte jenom vy
A královna Arcana
A Slunce
A hvězdy
A vítr
A tráva
A stromy
A hory
A moře

Co víme my
Když jsme šťastni
Když slyšíme pramen
A vidíme zář v srdci svém

Neztraťte to prosím vás děti moje
I kdyby sluníčko umřelo
Vše bude tak krásné a čisté
jak vy budete chtít...