Tak a je to tady. Černé. Na bílém. Strach.Tužby. Zásah-mám tě , zasmálo se jako ďábel moje podvědomí (svědomí?) a vycenilo na mě svoje špinavé zuby.
-Vážně nevím s čím si děláš takové starosti. Jsi jen člověk.
-No právě člověk a vůbec se tak nechovám., nepřemýšlím...prostě jen následuju....co vlastně následuju? Známá úzkost se mi pomalu začala rozlévat do celého těla. No konečně, pomyslela jsem si...už jsem myslela , že to nepřijde. Konečně něco, co znám.
-Je to tvoje droga,nemám pravdu? Smálo se moje svědomí a jeho zuby se mi zdály ješzě špičatější a špinavější než předtím.
-Nech mě!!!!! Zacpala jsem si uši,ale nepomáhalo to, pořád se mi zdálo, že slyším, ten neustávající...vědoucí ...smích...
-Tvůj adrenalin!!Tvoje droga!! Neobejdeš se bez toho! Potřebuješ to!!!
-Prosím, sakra , jsi moje svědomí,podvědomí, máš mi pomáhat a ne mě ničit!
-Musíš...musíš vědět,musíš si uvědomit.Jinak to nejde. NEJDE!
-Tak řekni proč zrona já? Proč já, normální milá holka...
-Ego?to jsem tě neučil...
-Říkají to! Proč mám ty...ničivé a krásné...
Zvracím...už jsem to nemohla vydržet,.je mi zle...
-Představy? Touhy? To že uvažuješ tak zvráceně? To, že chceš zabít?? Potrestat??
Přestala jsem zvracet. Tohle už znám,. Tady už se umím pohybovat. Je to už tolik let..
-Je to už tolik let, byla jsem malá..
-Já vím, ale teď už jsi dospělá, že?Teď už neseš odpovědnost..
-Nenávidím to slovo.
-Já vím...jsem přece tvoje podvědomí...Jde o to, že se trápíš a stále nemůžeš přijít na to proč. Míváš strach,ale hodně ti to přináší...to všechno si musíš uvědomit. Já vím, že je těžké upokojit svoje démony, zvláště , když jsou tak silní, ale uvědom si, že všechno i tví démoni jsi ve své PODSTATĚ jen TY SAMA.
-A to je to čeho se právě bojím...
Svědomí (podvědomí?) už na mě necenilo zuby,ale zdálo se mi, že si je spíš poprvé vyčistilo zubní pastou Colgate a zvědavě si prohlíželo kartáček....
-Bojím se, že tohleto zlé, odporné hnusné...že to všechno jsem já sama, na to asi není pomoc..
-Ale je!!! Jenom jsem ještě ani já nepřišel na to jaká. Ale můžu ti slíbit, že na to společně přijdem.Přijdem na to, jak se mít rád za všech okolností,ale ne k tomu, abys sklouzla z cesty a zneužila toho tím, že budeš lidi ničit, zabíjet,ubližovat jim.
-Budu se mít ráda? Slibuješ?
-Budeš si svou paní a budeš se mít ráda. A odpustíš všem, kteří ti ublížili. Neboj. Jsem s tebou.
-Toho jsem se právě bála.
-Tys to nepochopila??? Jsem tady, abych ti pomohl. A pomůžu.
-Zkusíme to....díky
|