|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Pro každého aneb každý k tomu někdy dojde Autor: Catherine (Občasný) - publikováno 25.1.2004 (18:52:26)
|
| |
Když jsi malá asi pětiletá, dej si pozor na způsoby,
každé ráno vstát a pomoci se stlaním skrčených prostěradel,
plné tvojich slz z bezmoci, že se do nich stále počůráváš.
Když jsi větší, dej si pozor,
zapomeneš, neuděláš,
v žákovské nejsou samé jedničky,
dej si pozor,
aby za tebou někdo stál,
ale co, říkáš si,
jsem ještě nezletilá,
tak snad mi rodiče neutečou
a dál mě aspoň budou bít páskem od kalhot.
Když jsi v pubertě, dej si pozor na způsoby,
skončíš školu nebo přijdeš pozdě domů,
tvoje máma stále vaří stejnou polívku,
ať už jsi chytrá nebo v testech vyjde něco blbě
a ostatní si ukazujou na tebe skrz prsty.
Až jsi velká a máš kluka,
pokypaná od nanuka,
stydíš se před ním ukázat v neumytých vlasech,
a co teprv nenamalovaná, to by byla pohroma
a našel by si jinou.
Pozděj manžel každý večer chce po tobě skvělý sex
a když to nejde holka,nevadí,
skočíme někam , kde to zvládnem,
Mezi dveřmi prohodí,
že na nějaký čas si s sebou bere kartáček na zuby,
ale přece jen na chvilku,
dokud se to nespraví.
Takže v čtyřiceti nad mísou svých zvratků zjistíš,
jaké to je,
mít a nemít rád.
Přece mě měli rádi.
Naši, když jsem přinesla jedničku,
můj kluk, když jsem ho poslouhala,
nebo můj muž, když jsem mu vařila jeho oblíbené jídlo..
A tehdy ti to dojde.
|
|
|