Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.3.
Taťána
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
drfaust: naboso "v tom druhém"
Autor: egil (Občasný,Redaktor) - publikováno 16.2.2004 (09:03:17)

drfaust: naboso "v tom druhém"

 

 

 

   Při čtení básní autora publikujícího pod nickem drfaust jsem ještě před nedávnem narážel na značné obtíže. Na drfaustově tvorbě byla příliš patrná fascinace vlastní bohatou obrazností a slovní zásobou, ale především možnostmi jazyka, kdy se autor nejrůznějšími prostředky pokoušel, aby byl výsledný text zatížen maximem možných významů. Tohoto nejčastěji dociloval (a stále dociluje) rafinovanou segmentací syntaktických celků; přičemž jednotlivé verše jednak tvoří autonomní významové celky a zároveň jejich možnými přesahy do následujících veršů či průniky některých slov sousedních veršů (kdy jako by se sousední verše vzájemně ujídaly) dochází k navyšování množství významů až na samu mez únosnosti. Tyto jazykové prostředky autor – až na výjimky – používá doposud.

    Obecně se o básních drfausta dá v určité rovině říct něco podobného tomu, co Ludvík Kundera napsal o  pozdnější tvorbě Paula Celana: „…dochází totiž k radikálnímu přesunu autorovy pozornosti od více či méně tradičních atributů básně k významnému pletivu veršované promluvy. (…) Básnický text, jednotka svého řádu, stává se svébytným sémantickým polem, v němž se nedaří jednoznačnosti. Ihned se zvedá otázka o údělu čtenáře. Má být luštitelem mnohoznačných šarád? Má trvale tonout v nejistotách? Má se vzdát naděje, že nalezne přesný klíč? (…) To by bylo a je možné, přitom však víme, že čtenářská přitažlivost Celanových textů neochabuje.“ A jinde: „… tolik záludných trnů, o které čtenář zadrhne, že se musí k textu vracet (…) a náhle se báseň bleskem rozsvítí jako v magnetickém poli a seskupí se z pouhé směsice slovních pilin do konturovanějších útvarů.“* Druhá část citace platí o většině současné drfaustovy tvorby beze zbytku. Konečně lze tudíž v textech vysledovat i několik bazálních motivů.

 

    Hlavní rozdíl mezi drfaustovou současnou a starší poezií je totiž především v tom, že zatímco v minulosti pocházely obrazy básně – jak je často patrné – z roviny více či méně volných asociací (což přirozeně nepřispívalo k homogenitě textů a ke s ní související čitelnosti), v současnosti je autorova práce se slovem uváženější a cit pro uchování významové linie o poznání větší. V poslední době mám tudíž motivaci se k drfaustovým básním vracet; a nacházím.

 

**********

   

V následující části svého textu se budu zabývat autorovou tvorbou z poslední doby, kdy se pokusím nastínit některá hlavní témata drfaustových básní.

 

   Takovým častým tématem je řeč, resp. její realizace prostřednictvím dialogu dvou subjektů – muže a ženy. Autor toto téma uchopuje nikoli staticky (např. coby soubor aforických gnóm nebo za pomoci čistě popisných obrazů), ale dynamicky, mnohdy s náznakem příběhovosti. Tyto básně pramení z reálně prožitého (což mimo jiné dokládá časté užívání sousloví zakotvených ve smyslovém světě), přitom však nepůsobí hermeticky - vtisk reality, zdánlivě zcela subjektivní, se povětšinou odehrává jako dialog mezi mužem a ženou (nejednou z básně promluví i žena), ale především jako dialog mezi autorem a čtenářem, se kterým chce autor sdílet svůj údiv nad "zázrakem" nepravděpodobnosti lidské existence a možné blízkosti dvou lidí. Autor neodpovídá, autor je očarovaný, zmatený, ptá se druhého, ptá se sebe sama.

    Pravdou ovšem zůstává, že tato do jisté míry konkrétnost je místy rozostřena používáním značně obecných slov (přítomnost, vesmír, osud, hvězdy…), jejichž frekventovanost je však na druhou stranu natolik únosná, že básně nepřetěžují, ale naopak jim dávají jemný nádech univerzálnějšího rozměru. Autorova dřívější záliba v terminologii více či méně odborného rázu je již dnes (naštěstí) takřka minulostí.

 

    Mám pocit, že kdyby chtěl autor většinu svých posledních básní sjednotit nějakým krédem, mohl by jím být název jeho básně Slova jsou věci živé ti rozumím ( http://www.totem.cz/enda1.php?a=52432 ). Vyskytují se zde totiž hned dva klíčové (kontextové) výrazy: slova a živé (tyto výrazy či výrazy s těmito související lze najít ve většině drfaustových básní z poslední doby).

 

Slovo živé je zde zřetelným průsečíkem dvou významů titulu básně, což podtrhuje jeho důležitost:

-         slova jsou věci živé  (slova jsou věci – dám je komu? jí – živé)*

-         živé ti roumím, kde je slovo živé adjektivem. 

* možné je i chápání, že by zde živé bylo taktéž adjektivem, ovšem jak poukáži níže, tento význam nabývá na podstatnosti až v druhém plánu.

 

Tímto způsobem je vyjádřeno, že slova ožívají až v ústech člověka, tváří v tvář druhému (druhé), kde teprve v reálném dění nabývají na konkrétních významech: jako např. slova darovaná, slova-ostny, slova otevřená (otázky)…

    Tento význam pak potvrzuje hned první verš básně, který zní:

Částice varování nebo strach?

    Strach je zde abstraktním pojmem, jenž se jako fenomén ukazuje mimo jiné i v dialogu, prostřednictvím slov (jeho částic).

    Konečně závěrečným dvojverším … když mně se cítíš/tak strašně osobně jako by autor říkal: Tvoje slova, excitována mými emocemi, se vylévají z dutých forem a já je piju, piju tvoji životnost, tvou přítomnost; a z jejich chuti tě poznávám a stejně tak ty mě… , ale zároveň se strašně bojím té blízkosti, neboť budoucnost je otevřená; může se stát cokoli. Vyřčená slova našeho skutečného dialogu v nás – v tobě a mně – už zahloubila prostor, kde jeden druhého poznáváme, kde nekloužeme po kůži.

 

**********

 

    Z výše zmíněných básní zřetelně vyčnívá báseň Naboso ve sněhu ( http://www.totem.cz/enda1.php?a=56354 ). Hned při prvním přečtení je zřejmé, že autor v této básni neopustil svůj současný tematický rámec, že se báseň věnuje jednomu z jeho hlavních témat: řeči, dialogu a potažmo mlčení, neboť v textu je vtroušeno mnoho slov s tímto souvisejících. Jako by zde drfaust shrnoval své empirické poznatky do obecné roviny, když se uchyluje k odosobnělému vyjádření, v němž za sebe promlouvá až v závěru nacházeje určité východisko. Duchem "neosobní" obraznosti se zde blíží k Eliotovi, k němuž se ostatně hlásí prologem: …ukážu ti strach v hrstce prachu (v orig.: I will show you fear in a handful of dust). Tento verš je odkazem na řeckou mytologii: Sybila si vyžádala od Apollóna tolik let, kolik držela v dlani zrnek písku.**

    Martin Pokorný ve svém eseji o Pusté zemi obecně interpretuje tento Eliotův text: „…mnohost, která propouští: mnohost davu, v níž nelze nalézt člověka, mnohost textů, která už nedovoluje číst ani psát, a mnohost jazyků, jíž vyjádření protéká jak sítem.(…) Pustá zem se snaží nově nalézt střed mezi vyprahlostí a smrtí utopením.“***

    Stejně tak drfaust ve své básni hledá střed, jakýsi rovnovážný stav – rovinu, kde by slovo znovu mělo pevný význam, kde by pominula neovladatelná touha po mluvení jako nutkání: hlavně něco říct, ať už cokoli, hlavně uhasit to sucho v ústech (žízeň) – ukojit nutkavou potřebu a zaplnit ústa tupou vodou prázdných frází (viz druhá strofa-dialog). Tisíce slov všude kolem, ale jen málo vyřčeného je skutečně podstatné (jako pečeť zamyká hlásky/už nemají žádný stín).

    Východisko, které pro sebe autor nalézá v závěru básně (kdy k sobě promlouvá ve druhé osobě), by mohlo znít: Sám sebe tvoř, aby to, co říkáš, bylo tím podstatným (Opři se / Sebebohem / buď vklíněn do mých vět); buď v sobě přítomný, buď přítomný v tom, co říkáš – nebude to prázdné. Závěr drfaustovy básně Naboso ve sněhu se dá brát i jako prolog k celé jeho

poezii.

 

**********

 

 

 

 

 

* Z doslovu Ludvíka Kundery k antologii poezie Paula Celana Sněžný Part, Odeon, Praha 1986, str. 220-221.

 

** T. S. Eliot, Pustá zem v (překladu Jiřího Valjy), autorovy poznámky, PROTIS, Praha 1996, str. 96.

 

*** Martin Pokorný, Způsob četby, PROSTOR, Praha 2002, str. 85. 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
kalais (Občasný) - 16.2.2004 > respekt

líbí se mi, jak si vyhledal různé spoje...a jak jsi to popsal

Mně přijde jeho poezie dobrá, já ...to beru asi příliš intuitivně, ale pokaždé když jsem v koncích, tak se mi rozsvítí cosi, co mě po zbytek básně vede...
Najít rovinu je těžké...Třeba se to ale autorovi podaří:)


Body: 5
<reagovat 
Vio (Občasný) - 16.2.2004 > časopis
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
RadimP (Občasný) - 16.2.2004 >
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
HáDé! (Občasný) - 16.2.2004 >

Zaujalo. Drfaust je jedním z nejvíce experimentujících autorů, které tu znám (až někdy za mez únosnosti slovních spojení. I  uchováním významové linie ve svých básních

by se měl zabývat ještě víc.) Ale zajímavý autor to nesporně je, to ano. 


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 16.2.2004 >

moc pěkná interpredace, plný počet za technický i umělěcký dojem :o))

a KV :o)


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Petr Vaněk (Občasný) - 16.2.2004 >

vy jste se hledali;o) je to hezky, střízlivě napsaný...

 

jen tak mimochodem, nepletš si náhodou gnóm s gnómou? gnóm je totiž podle slovníku naučného: podzemní skřítek, trpaslík:o)

 

 


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Petr Vaněk (Občasný) - 16.2.2004 > ej
<reagovat 
Naty (Stálý,Redaktor) - 17.2.2004 >

Výborné!

Přesto mě ani nenapadne to doporučit.

Při představě, že bych se někdy měla o tobě, jako tvůrci rozborů básnických učit ve škole, mě děsí.  Určitě bych propadla z češtiny.

Navíc jsi mě donutil projít si znovu skoro celýho drfausta. A to, jak sám uznáš, je neodpustitelné. 


Body: 5
<reagovat 
 Kelly (Občasný) - 17.2.2004 > Naty> Naty, teď jsi mě vystrašila - egil a drfaust v čítankách ;o))))))
<reagovat 
 drfaust (Občasný) - 18.2.2004 > Naty> No mně se zdá projití skoro celého drfaust skoro nemožné:)
<reagovat 
 Naty (Stálý,Redaktor) - 17.2.2004 > Kelly> Jo holka, když si budeš, jako já, pořád ještě bláhově myslet, že svět přeci jen spěje k lepšímu, taky tě může napadnout kde co.
<reagovat 
 Naty (Stálý,Redaktor) - 18.2.2004 > drfaust> 

Dobrá. Přiznávám se k nadsázce. Prohlédla jsem letem světem jen asi 2-3 stránky dozadu. Vyprovokovala mě k tomu, kromé jiného, egilova věta:

 

"Autorova dřívější záliba v terminologii více či méně odborného rázu je již dnes (naštěstí) takřka minulostí."

 

Pokud si dobře vzpomínám, tak právě ty odborné výrazy, které se egilovi nepozdávají, mě hned z počátku zaujaly. Chtěla jsem nějaké najít, ale pozdní hodina mě zmohla dřív, než jsem se k nim dopracovala. Nevzpomínáš si na časové období, v kterém bych je našla? Docela ráda bych si je připomněla.


<reagovat 
kink (Občasný) - 23.2.2004 > ...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
nnnnnn (Občasný) - 6.5.2004 > Mně je tato poezie velice vzdálena a nedokáži se oprostit od pocitu nechuti k tomuto nicneříkajícímu slovíčkaření, nicméně rád uznávám, že si egil dal práci s recenzí drfaustovy poezie a že, zdá se, poctivě a nikoli jen pro nic za nic tohoto autora umisťuje do časopisu.

Netřeba dodávat, že po věcné stránce s tou recenzí hrubě nesouhlasím :-).
<reagovat 
Jonáš (Stálý) - 13.8.2004 > Napsals to dobře. Přesně to vystihuje ten problém přesycení významy, o němž jsme mluvili. Ale jinak mě to o jeho poezii přesvědčuje - třeba teď budu moct jeho básně skutečně číst a přečíst. Nejen prolítnout.

A prosím tě - segmentace je oddělení? a bazální něco jako základní?
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 27.6.2005 > Jonáš> já znám jen jeden význam slova bazální a ten je poněkud medicínského-anatomického původu a.. fuj :-) takže doufám, že to může znamenat i něco jako základní ;-))
Doporučil 
<reagovat 
Emmet_RAY (Občasný) - 27.6.2005 > hlubší kritiku psát nebudu, mám již delší dobu takříkajíc "hlavu v pejru"

ovšem musím říct, že tato tvá malá reflexe mne velmi potěšila, jsem rád že jsem to v hlubinách netu našel

škoda, že se k takovýmto věcem, pokud se nemýlím, odhodláváš jen málokdy a pouze u autorů, kteří jsou ti blízcí
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný,Redaktor)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter