|
|
|
|
|
|
|
Kelly (Občasný) - 23.2.2004 > Dík za laskavé svolení ;o))))))
"zvířátka přítulníci" - hezký spojení
"v ohybu paže položí čenich" - přesně vystižená zvířátková oddanost, to já musim vědět... zde hodnotím velmi subjektivně ;o)
"ještě jsem neumřela
mluvím tak zasvěceně
o městském osvětlení
odpadní politice
a krysích úbytcích"
- líbí se mi absurdita toho uvědomování si, že je hrdinka naživu, pomocí zasvěcených keců o lampách a kanálech - asi jediné, co zná? - dobrá sebeironie :o))
"přirůstá měsíc
ubývá slunce
jak špatně vymyšleno
že pro divné lecjakosti
rozsvěcet zapomínám"
- tady se mi líbí myšlenka - světlo měsíce, světlo slunce, světlo doma - můžeš si vybrat, co je špatně vymyšleno, jestli to střídání "přírodních" světel nebo to, že kvůli nim zapomíná hrdinka rozsvěcet :o)
"Jenom ty
když probudíš se
vydáváš mírnou zář"
- hezká pointa, najednou se objeví někdo nový, kdo decentně osvítí scénu, fosforeskuje jaksi ;o)))
| | | <reagovat |
|
| ouvej (Občasný) - 23.2.2004 > Kelly> No, skoro. O kus přívětivější úsměv. Zvířátka přítulníci - v tom je totiž citový náboj, mi taky jedno takové zvířátko přítulník pokládá čenich přesně tam - ale navíc to nejsou jen ta zvířátka - v tom bloudění bezprizorním - smutném - to může být cokoliv hezkého. Jakožto knihovnice nemluvím o krysích úbytcích - nikdy, je to to nejodpornější téma, o kterém bych mluvit chtěla. ale nakonec to tak skončí. O čem to žvatláme po většinu doby, proboha?
Jinak fajn. Ještě jeden přívětivější úsměv.
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|