|
Mám rád ta jitra
kdy mě jemně probouzejí
první nesmělé paprsky
odražené od tvých zlatých vlasů,
kdy pruhem světla
které proniká oknem
chaoticky poletují snítka prachu.
Mám rád ty dny
kdy se prohřátou chalupou
vlní tvé boky
jako vlahý letní vánek
a vlaštovky pod střechou
zavelikého shonu
vyvádějí mladé.
Mám rád ty večery
kdy oheň ve starých kamnech
důvěrně ohřívá naše těla
a my jako v dávných časech
nazi sedíme v křeslech
potažených ovčí houní
v čekání na noc,
v čekání na sebe.
Takové noci mán pak nejraději.
************************
/Pacince/ | 
