Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 21.11.
Albert
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Pohádka o internetových tvářích
Autor: ouvej (Občasný) - publikováno 1.4.2004 (09:18:26)

Člověk si časem zvykne považovat za své přátele virtuální bytosti, z nichž málokdo má reálnou tvář, takovou, kterou si představíš, když zavřeš oči. Ale přesto existují představy - jednoho každého virtuální člověka si většinou jsem schopna představit. A jsem dojata - když se pak ta představa shoduje se skutečností. Někdy - většinou se mi to stává u autorů poezie lyrické rýmované, její příznivci snad prominou, tu představu nejsem schopna vytvořit. Ty přesné strofy, kde prostě nevykoukne ani vlásek, rukavička, děravá fusekle - neříkám vždy, ale většinou jako by autory forma svazovala i v obraznosti a v tom, co sdělují. Tak si ty lidi skládám ve svém srdci, i se svými představami o nich. Někdy zahlédnu kapuci, někdy klobouk, někdy mě autor pustí do své ložnice, někdy se dozvím nějaké pikantérie ohledně jejich hygieny. Domnívám se, že ledacos jsem svou poezií o sobě prozradila i já. Co domnívám, jsem přesvědčena, že snad nikdy nikomu jsem tolik ze sebe nevydala, jako právě čtenářům své poezie.

Nová tvář do virtuálního světa většinou vstupuje nenápadně. Jsme jako psi, dychtivě na své procházce svým kyberprostorem očicháváme nově příchozí, jak voní, a propáa, tahle louže se mu povedla. A čteme si v těch tvářích prostřednictvím jejich tvorby. Dojímají nás (mě aspoň tedy ano) jejich neumělé pokusy, jejich lásky pásky, tebe nebe, jejich zarputilá touha se vyjádřit slovy. Vyjádřit své lásky, pokusy, omyly, zklamání. Někdy přijde tvář - a má rovnou zlatou korunu na hlavě, a já čtu jejich poezii a kroutím si prsty v botech samým blahem. Onehdy se mi stalo - a snad poprvé, co tak brouzdám internetovým světem, že mě jedna tvář přinutila k závisti. Taková zcela neznámá a neprochválená tvář - ale bože, v tom spontánním hrnutí jsem tak moc viděla to své šťavňaté a nadšené psaní, až mě to mráčilo. Kurnik, nekraď, říkala jsem si, ale ona nekradla, to se jen tak náhodou a nevědomky narodilo mé dvojče. Tu jsem si do srdce vložila hned nahoru, aby při listování byla vždycky po ruce.

Pak jsou tváře, které nemají obrysy. Protože je snad ani mít nechtějí. Jsou jako ta mávátka, která jsme kdysi vyráběli do prvomájového průvodu. Bože, co práce dalo nešikovným rukám umotat kolem blbého drátu zelený a žlutý krepový papír, aby vyrobily něco jako ošklivou atrapu zlatého deště. Když ty ruce byly obzvlášť nešikovné (a ty moje byly, to vás ujišťuji), stačilo jednou dvakrát mávnout a krepová paráda se začala odmotávat, a když pršelo, barvila je do zelena a do žluta. Zajisté to mělo svůj smysl. Zajisté tyhle „mávátkové“ tváře mají svůj význam. Virtuální hlavní třídou plyne poklidně či burácivě krepová paráda. A připomíná někdy zlatý déšť. Někdy šeřík. Někdy nějakou jinou virtuální tvář. Girlandy krepáku se muchlají pod nohami a plihnou. Nevadí, pořád je možno doufat, že virtuální technické služby mají dost peněz, aby tu spoušť nakonec uklidily. Vždycky jsem taky doufala, že se najde někdo, kdo objeví uplakanou holčičku se zelenýma a žlutýma rukama. Nebude jí říkat, že zelené ruce dívkám sluší, nebude považovat za ztrátu vlastní tváře, když to dítěobejme, a ačkoliv příliš nechápe její smutek, řekne: „Nebul, kozo, nebo si koupím jinou.“ Nebo něco podobného. Nebo něco nepodobného. Hlavně, aby v tom byla laskavost. Aby v tom byla touha pochopit.

Moje vášeň vyplňovat rysy tváří, všechny vrásky, pihy, mateřská znaménka, je přesně v poměru s tím, co já prozrazuji o svých pihách, vráskách a mateřských znamínkách. Chci mít své váhy vyrovnané. Já dávám, ty dávej. Možná profesionální úchylka s mým „má dáti“ a „dal“. Já dám ložnici, ty naval koupelnu. Já dám okno, ty dej muškát. Já dám řeku, ty dej rybu. Jsem pokorná, jak psáno v jedné z mých básní, po svých bábách, jsem vzpurná po dědcích. Nerovnováhu vnímám těžce. Culím se po svých bábách (trochu jako idiot, že ano?) na všechny tváře. A dědci ve mně vytahují sukovici zpoza dveří. „Tuž neser: já jsem dal všechny své milé, všechny své děti, své vnuky, zrzavé vlasy a prach pod gaučem, svůj plat, svou kocovinu, své hromování a vztekání, a co dáváš ty?“ A ozve se: „.ilééé, ětííí, nuký,,, lasyyy, rachhhh, latttt....“  Málo lattuu, pardon platu, málo jsi zaplatil, ty bez vrásek a bradavic a bez náznaku třetí brady.  Jsi lhoun a kradač. Do pekla přijdeš. 

A protože bez básničky to u mě přece jenom příliš nejde, tak jedna taková spontánní.

Je v noci někdy ořech

je v noci někdy strom

je v noci někdy úzkost

a mříže. Na nebi eso

jen nerozeznat kříže

 

ta cesta nemá konce

ta cesta nemá řeky

a křídy na panáky

a asfalt dávno stekl

na křehký plevel v poli

je dávno hrb na zádech

tam uprostřed to bolí

 

ty roje včel a sítě

ty červy na návnadách

ta voda v křáplých džbánech

ten strach, že polapí tě.

 

Tak - a to je všechno, co jsem chtěla říct, snad, pympidááá, a to je konec pohádky. Hodné děti mohou jít spát, zlobivé si za trest padesátkrát vyčistí zuby. A až si vypláchnou ústa, padesátkrát řeknou: „Nikdy nebudu bít slabé holčičky se zelenýma rukama.“ (I když, mezi námi hochy, co spolu kamarádíme a co máme smysl pro humor, copak existuje větší sranda, než taková nazelenalá, nažloutlá, namodralá - podle trendu prvomájových mávátek -holka?).



Poznámky k tomuto příspěvku
HáDé! (Občasný) - 1.4.2004 >

Tolerance je potřeba. Ale už v jedné staré knize mouder se píše: Kdo nemá rád svého

syna, nevezme na něj hůl! Tak bych občas tady tou sukovicí  někoho pro jeho dobro přetáhla!  zdraví žlutě zapatlaná!


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
BlueSky (Občasný) - 1.4.2004 >

Myslím, že hodně z Tvého  povídání chápu. Je to krásně napsané a mnoho vět z výše řečeného bych podepsala.

Lidé jsou však různí, různě determinováni výchovou, rodinou, okolím, jiní nebudou a není nutné se trápit tím, že se nezmění zrovna k obrazu našemu. Je fajn, že se  ti podobní většinou nějak najdou (i tady na Totemu) a rozumějí si. Jde možná spíš o toleranci, jak existovat vedle sebe, jak najít cestu k "nepřekážení si"...

Ale zlobit se nad tím, trápit se, vyčítat..to nikam nevede, je to zbytečné.

 


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 1.4.2004 > BlueSky> 

Děkuji za krásnou kritiku. Nechtěla jsem vyčítat - jen samu sebe vymezit a vysvětlit.

 

:-)


<reagovat 
ush_ack (Občasný) - 1.4.2004 > Bez komentáře. Beru to odzdola nahoru a zpátky, celý, jak to je...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Adina (Občasný) - 1.4.2004 > No paráda, pobavilo a navíc ( světe div se) i donutilo k přemýšlení.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
ouvej (Občasný) - 1.4.2004 > Díky, asi jsem chtěla, aby se čtenář trochu zamyslel.
<reagovat 
Přeslička (Občasný) - 1.4.2004 > ...
Body: 5
<reagovat 
delikt (Občasný) - 1.4.2004 >

!!!!! Naprosté pochopení... Tedy - doufám.. ;)

Taky jsem donedávna velmi často vysvětlovala a vysvětlovala a vysvětlovala a dokolečka dokola... ale asi jsem "nemluvila jazykem jejich lidu", takže mi to bylo houby platné.. Naopak bylo toto neustálé vysvětlování chápáno jako neustálá a neutuchající snaha o - řečeno slovy PeeTeaho (dovolím si ho citovat, i když v té mé diskuzi vůbec nefiguroval, páč mi jeho slova přijdou velice výstižná) - o posunutí hranic kohosi jiného směrem k mým... A skutečně se mi nepodařilo mým vysvětlováním docílit toho, o co mi šlo především - to jest vysvětlit hranice svoje vlastní a vymezit tak území, do kterého by bylo dobré nerýti a tím zachovat mír na všech frontách...

Doufám, že jsi otrlejší než já, anebo že Tvé vysvětlení bude lépe pochopeno a přijato. Moc Ti to přeju.


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Naty (Občasný,Redaktor) - 1.4.2004 > Moc krásné povídání.
Body: 5
<reagovat 
probably (Občasný) - 1.4.2004 > Juch
Body: 5
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 1.4.2004 > blondýna> A tomuhle textu vyčítáš co konkrétně. Buď věcná. Je tam špatná skladba? Námět to nemá? Podle mě je to aktuální - a není to zpracované špatně.
<reagovat 
ouvej (Občasný) - 1.4.2004 >

Fajn, to beru, blbě jsem to zařadila - všimla jsem si až teď - nu budiž, nebude tady doufám další světová ze "špatného" zařazení dílka.

 

Kritizuješ můj postoj k poezii - můj postoj k lidem - mé kojení, látání fusekliček a já nevím co všechno ještě.

 

Ale já měla pocit, že v prvním přísvěku odsuzuješ tohle dílko. Snad ne kvůli obsahu a poselství. Proto se ptám, co ti konkrétně vadí? Forma? Jazyk? Vyčpělé obraty? Neoriginálnost zpracování?

 

Milá zlatá, když kritizuješ - kritizuj věcně - nenapadej člověka a jeho pocity, které tlumočí.

 

 


<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 1.4.2004 > blondýna> 

No vida, skoro kritika. :-)

 

Podobný text píšu podruhé - vlastně - tohle ani tak moc o tvorbě není - ale spíš o lidech, o tvorbě jsem napsala jeden jediný.

 

Popřemýšlím, kde vnímáš to mentorství. Možná nevědomky - u takových volných textů se stane, že vyčouhne něco, co tam mít nechceš.

 

Je nepochopením, že nemám ráda báseň rýmovanou. Čtu ji s gustem a ráda - jen to, co občas na internetu je publikováno - jako báseň rýmovaná - je tak svázáno formou, že z toho nic nečouhá - ani ten člověk. Tady mi bylo jasné - že svůj pocit nesděluji příliš přesně - ale já jsem se nezaměřovala na poezii, ale na ty lidi, co ji píšou - takže jsem spíš vykreslovala je, než tu poezii. :-)


<reagovat 
ouvej (Občasný) - 1.4.2004 >

Vymezuji svůj postoj. Co ti brání zkusit podobnou či jinou lepší  formou vymezit ten svůj? Na tom nevidím nic mentorského a špatného. Snad jen - že je ti ten postoj nějak bytostně protivný - a proto se proti němu tak vyhrazuješ. Proto je ti ten text tak zgruntu protivný.

 

Ale potom si myslím, že zřejmě splnil očekávání, které do něj bylo vkládáno To není nějaký populismus. Dovedeš si představit, že nějak tak  člověk opravdu cítí?


<reagovat 
ouvej (Občasný) - 1.4.2004 >

Mi se zdá, že chvilkami mluvíš k věci - k tomuhle textu - a chvilkami se ohrazuješ proti mě, jako člověku. Srovnej si ty linie. Kdo ti je protivný? Já - nebo tento text?

 

Tobě je věta směšná - proč? Vždyť prezentuje můj názor. V tom případě řekni rovnou: Máš blbé názory, nelíbí se mi - a nemíchej do toho kritiku díla.


<reagovat 
ouvej (Občasný) - 1.4.2004 > A vůbec - mažu, čeká mě odkojený syn, pes a plná hospoda kamarádů. :-)
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 2.4.2004 > blondýna> Píšeš, ať se neoháním cítěním - ale vždyť právě to cítění mi vyčítáš. :-)
<reagovat 
ouvej (Občasný) - 2.4.2004 >

Oprav si tu hrubici, kozulenko. :-)

 

Tohle je na delší rozpravu. Fenomén internetové komunity. Nakolik jsou vztahy skutečně reálné. Tady  tohle všechno probíhá s návdavkem "literatury" - tu lepší, tu horší, tu totálně blbé. Ale pořád jsou to lidé.


<reagovat 
Kelly (Občasný) - 2.4.2004 > Hm, to mám z toho, že se snažim zároveň diskutovat a zároveň pracovat :o)

Jo, jsme lidi a chováme se jako lidi. Ale myslím, že mojí "funkcí" tady není hodnotit lidi, ale jejich tvorbu :o)
<reagovat 
stanislav (Stálý) - 4.4.2004 >

napsalas to skvěle, bylo dobře, že sis s tím dala práci...

ani nevím, co bych na tom komentoval...


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
hajka (Občasný) - 4.4.2004 >
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
ouvej (Občasný) - 5.4.2004 > Tak jsem ji objevila v galerii, ještě aby mi ji tak někdo uzmul. :-)
<reagovat 
 Kelly (Občasný) - 5.4.2004 > ouvej> Jestli ti někdo ukradne mašli, tak ho osobně inzultuju - to by byla opravdu sporsťárna ;o)
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 2.4.2004 > Asi takhle:
- můžu tě mít ráda jako člověka, protože tě znám osobně
- můžu k tobě cítit jisté sympatie, když budu znát pouze tvoji tvorbu, která na mě něčím zapůsobí
- nezaměňuju skutečnou osobu a netovou identitu; nesměšuju vztah k člověku a vztah k jeho tvorbě...
Když někdo napíše podle mého názoru smutnou, ale blbou báseň, napíšu mu, proč si myslím, že je blbá, a nebudu ho utěšovat. Moje internetová tvář tu nehodnotí lidi a jejich pocity, ale to, jak je dokážou vyjádřit ve svých výtvorech. Ale když půjdeš s Martinou do hospody, můžeš se jí vyplakat na rameni, kdo tě zase nasral ;o)
END OF PART I
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 5.4.2004 > Kelly> 

všechno, co jsi napsala o internetové tváři, beru. Někdy si říkám, že jsem až nelida - když hodnotím něco tklivého - a nehodnotím to sdělení, ale zpracování. Zrovna nedávno jsem se ale taky zarazila nad básní o hrobu dítěte - mizerné až úděsně, a tady jsem se zasekla - jestli autentické, hodnotit to po literární stránce prostě nejde.

 

Jenomže já v tomto elaborátu ani tak nepopisuji to, jak se má chválit a utěšovat autor mizerné literatury. Spíše mi v tom jde o to, aby se udržoval ten prostor kolem pokud možno čistý - fér, s rovnými podmínkami pro všechny. Domníváš se, že jste spravedliví, a zřejmě do jisté míry (jak jen to je možné) jste, taky chápu, že nelze uhlídat všechny..., já nevím, jaké protiargumenty můžeš ještě vytáhnout. Ale fakt je ten, že ta situace kolem Pescatora prostě zvládnuta nebyla. Takhle to hodnotím po týdnu, s jasnější hlavou, a předpokládám, že se výrazněji můj názor neposune.

 

O tom je ten příspěvek - tady podávat pomocnou ruku. Ne foukat na bebíčka, jak hanlivě lze napsat. Ale pokusit se hodnotit objektivně. Ne shazovat cizí, ať už subjektivní nebo objektivní bolest - bebíčko.


<reagovat 
 Kelly (Občasný) - 5.4.2004 > ouvej> Nee, nejsi nelida - ty máš hodnotit zpracování, a ne sdělení...
Víš, já bych byla moc ráda, kdybychom byli literární (potažmo kulturní) server, a ne diskusní - Totem by podle mě mělo být místo, kde lidi hodnotí své výtvory, ne rozebírají své stavy a pocity. Ano, pokud je něco autentické a zároveň strašlivě napsané, je otázkou, proč to ten člověk uveřejňuje - jestli se potřebuje "vykecat", jestli potřebuje politovat nebo jestli opravdu chce alespoň laické posouzení literárních kvalit. A já jako redaktor bych tu neměla být od toho, abych někoho utěšovala, to fakt sorry :o) Maximálně můžu lidsky soucítit a nevyjadřovat se, ale nikdo po mně nemlže chtít, abych někoho chválila, když jeho dílko považuju za špatné.

Situace kolem Pescatora - no, fakt nevím, co jsme podle tebe měli dělat. Smazat Pejskátora? Veřejně vyhlásit, že je Pescatore v právu? Spousta lidí se tu stala terčem osobních útoků, a mnohdy horších, opravdu sprostého napadání a osobních urážek. Pescatore se cítil osobně dotčený dílky Pejskátora, já jsem v nich osobní útoky nenašla. Znovu opakuju, že jsem schopná pochopit, že se to Pescatora dotklo, evidentně je citlivější povaha než já. Ale moje pomoc mohla spočívat jedině v tom, že jsem ho opakovaně požádala, ať neodchází a zkusí o všem ještě popřemýšlet. Psala jsem si s ním a snažila se mu vysvětlit svůj pohled na situaci, a řekla bych, že jsem se nerozešli ve zlém. A jsem ochotná jeho dílka kdykoliv obnovit.
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 5.4.2004 > Kelly> 

Já si čekám na své "zhodnocení časem" - v okamžiku, kdy jsem příliš ve středu dění, začítám být citově angažovaná, a nejsem zrovna soudná. Časem své názory trochu přesouvám, posouvám. Někdy. Aspoň ty nejostřejší hrany se trochu uhladí. Zajímavé je, že se mnou diskutuješ zrovna ty, která ses celou dobu snažila o, pokud to je možné, co nejvíc nestranný názor.  Teď to vypadá, že je všechno v nejlepším pořádku, jak kdosi řekl - všichni jsou nahraditelní. To je názor, se kterým já bytostně vnitřně nesouhlasím. Bráním se mu. Neměla by to být pravda. Taky kdosi mluvil o pachuti. Já si myslím, že lesklý kabátek Totemu se trochu natrhnul - když pro nikoho jiného, pro mě určitě. Ono se to časem vstřebá, snad. Nechávám tomu čas.

 

Nedá se mimochodem obnovit moje mašle?


<reagovat 
 Kelly (Občasný) - 5.4.2004 > ouvej> A tobě se teď zdá, že přestávám být nestranná? Jen ti ukazuju jiný pohled na věc - protože ten tvůj dokážu pochopit, ale moje představa o fungování Totemu je jiná.
A kdo řekl, že si myslím, že jsou všichni nahraditelní? Hele, nejsem stroj, není to tu pro mě "kus za kus", i když vám nefoukám bolístky. Proč jsem asi psala Pescatorovi, že bych byla ráda, aby tu zůstal?
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 5.4.2004 > Kelly> 

Ale ne, jen že to jakoby "slízáváš" za ty, kdo ty drobné hříšky osobní zaujatosti na triku mají. A o nahraditelnosti kdosi skutečně v těch hutných řečech promluvil - v okamžiku, kdy se lámal chleba. Kdy by P. vykročen směrem ven z Totemu. Což bylo vcelku zbytečné.

 

A vůbec, tralalala, jsem šťastná, že jsem objevila ten svůj blbákovský úsměv a modrou mašli.


<reagovat 
Kelly (Občasný) - 5.4.2004 > a to já si to klidně vyžeru :o) hlavně když se našla mašle :o)))
<reagovat 
jaka (Občasný) - 5.4.2004 > Uf. Přečíst tvůj text - poctivě - dá práci, ale ty následný komentáře, to už bylo nad mý síly. Nechci hodnotit formu - na to nemám, i když bych měl mít. A co se jinak týče - asi čtvrtina mě dostala úplně, zbytek je k souhlasu. Co je zažitý a co vyčtený?
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
yossarian (Občasný) - 5.4.2004 > ano,tak tě vidím
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
aJSha (Občasný) - 6.4.2004 > .... Kelly ... ano literárny server, ale ono to je aj tak zaujímavé, ako jednotlivé dielka rozdúchajú diskusiu ...

Ouvej pekne rozobraté ... myslím, že sa nad tým zamýšľame všetci, kto aký je.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter