Růže

Do bláta otiskl podkovy grošovaný kůň
nikdo už se nedoví proč setlelé listí
popadané v kaluži kalné zčernalo
a dívka s dychtivýma očima  touží po růži
kterou letošní jaro ještě neznalo.
Kůň pádí dál krajinou prachem cesty
kočičky jív za hřívu zcuchanou vítr všil,
zastaví se snad až u nevěsty
které ze slaných slz jen závoj zbyl..
Pod sedlem objeví princezna nevinná růži
a položí ji na čerstvý hrob jedinému muži,
který svůj život pro ni tady žil...