TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 4.5. Květoslav

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

>		Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Končíš
Autor: kratas (Občasný) - publikováno 4.5.2004 (11:00:32)

Končíš

Sevřená ústa,

když zuby skřípou,

to písek - do tváře vmetený,

navěky.

Ticho pouští ...

tajemné zvuky chřestítek,

cinkrlátek,

temných vrátek,

kolovrátek - vyplní.

Střádám úsměvy,

pohledy s jiskrou

a cinkne ZIPo,

když žár rozžhaví

konec.

Pak kouř vydechnout se pokouším.

Poznámky k tomuto příspěvku

Naty (Občasný,Redaktor) - 4.5.2004 > Je to zajímavý. Sice jsem nepřišla na to, jestli se s někým rozcházíš, nebo jestli přestáváš kouřit, ale něčím nedfinovatelným se mi to líbí.

		<reagovat

	kratas (Občasný) - 5.5.2004 > Naty> No když to prozradím, tak to ztratí tu tajemnost :-)) Ale je to tak, když Ti někdo řekně něco, co Ti vyrazí dech, to pak nevydechneš ani ten kouř z plic. A dvojnásob, pokud se to týká třebas citů. A dokonce někdy mlčení může být jasnou odpovědí na otázku, na kterou se nechceš raději ani zeptat.

		<reagovat

Kelly (Občasný) - 8.5.2004 > líbí se mi "Ticho pouští ... tajemné zvuky chřestítek, cinkrlátek, temných vrátek, kolovrátek - vyplní."		Body: 4

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + čtyři ?

Napsat autorovi (Občasný)