Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.3.
Taťána
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Meditace ve snu, sen v meditaci z kolekce Snové symboly
Autor: Miloš... (Občasný) - publikováno 16.8.2004 (14:04:05)

Při blažených jemně extatických pocitech mi ve snu Duchovní síly ukázali, jak principiálně funguje transformace. Jsou v ní obsaženy stejné archetypy v posloupnosti jaké známe z klasických českých pohádek. V každé jsou zdůrazněné jiné překážky a překonání určitého základního problému hrdiny. V meditativním snu mi vše rozložily ještě více dopodrobna, hlavní archetypy na podsymboly i s jasným procítěním toho, jak mezi nimi probíhá energie, jak na sebe vzájemně působí a transformují se.

 V určitém bodě cesty vnitřní transformace je klíčové se zaměřit a přijmout archetyp pravdivosti a vnitřní upřímnosti k tomu jak se věci mají. To bylo symbolizováno královnou-pannou se vztyčeným, dokonale ostrým mečem. Hranice mezi jasností-pochopením a zamlžeností-sebeklamem je totiž jasně daná. K vnitřnímu náhledu pravdy je tedy potřeba přistupovat s určitým odstupem vůči sobě samému i svým touhám a s nezaujatou čistotou panny. A s otevřením se vládě královny, protože jde hlavně o vnitřní ochotu pravdu přijmout, cele akceptovat, aby zavládl její „duch“. Pak  se objevil archetyp Lásky, bez kterého nelze plně přijmout čistou Pravdu. Před Ní totiž vždy stojíme jako neznalé děti. Ta je vždy pro ego a tím i duši zraňující svou jasností i ostrostí, kterou nám odnímá naše iluze a stíny, na nichž jsme byli závislí ve sví omezenosti. Síla Pravdy tedy vždy musí být vyvážena sílou Lásky, jakožto všeobjímajícího principu bezvýhradného přijetí (ztotožňujícího se soucítění) toho, co je vně i uvnitř bez jakékoliv další reakce, která by o ní byla odtržena.

Dále se mi ukázal konkrétní příběh s postavami v archetypální,  pohádkové podobě, jako ukázka toho, jak to funguje v nás. Bylo to tak jasné, jako v šachové partii, protože nic se nevymyká působení archetypů.

undefined



Poznámky k tomuto příspěvku
drfaust (Občasný) - 16.8.2004 > no potěš
<reagovat 
stanislav (Občasný) - 16.8.2004 > quod natura relinquit imperfectum, ars perficit...  co nechá příroda nedokonalé, zdokonalí umění... jinak by byla přemítací snaha na nic... jak vtipně alchemik end c.g.j. podotkli...
<reagovat 
stanislav (Občasný) - 16.8.2004 > jasné jak šachová partie. když myslíš...
<reagovat 
 Miloš... (Občasný) - 17.8.2004 > stanislav> Nepřemýslím o věčech jak jiní, jen přijímám a prožívám co přichází... Vím, že ani atom. elelktrárnu či windows bych nepochopil do detailu, a to jí dělali lidi.-) Realita je samozejmě o několik řádů složitější, s nekonečně niancemi a zákonitostmi sktrytými za těmi zjevnými. ...Stačí pozorovat lidskou společnost a její pravidla, či život v přírodě, když v ní člověk žije. Vše se děje vlivem něčeho a tudíž je vše zákonitý proces, to ví každý fyzik, ale když se jim to hodí, vymlouvají se na náhody, ...jsme přeci lidi. Dokonalost je ve "vybroušenosti" naší nedokonalosti.-)
IMHO: Po sobotní meditaci mi přišlo do hlavy, že kdo neprojde vyprahlou pouští, bez možnosti uspokojit své potřeby ve stálem soužení, kde zastavit se znamená zemřít, a v tomto stavu je ještě těžce zkoušen neg. silami. Ten do chrámu Slunce, či za svou Láskou (jejíž obraz zahlédl na začátku cesty či ve snu) nikdy nedojde...Ale kdo z lidí má tu odvahu, odhodlanost a je schopen rozpoznat "vnitřní síly" a průvodce, jež mu přišli na pomoc?
<reagovat 
 stanislav (Občasný) - 17.8.2004 > Miloš...> 

nejlegračnější je, že všema těma nuancema a složitostma je něco velejednoduchého... a to se chápání příčí ze všeho nejvíc... hihi... se to dá brát i takhle.

 

síly negativní, pozitivní a podobně... podle čeho je známkovat? někdy je vše naopak - čím hůř, tím líp...   vůbec teoretizovat o těhle věcech jest dosti ošidné... a rozhodnout, co znamená který průvodce, snad ani není možné, snad až po uzavření cyklu se to dá nějak hodnotit, a to ještě bůhvíjestli, protože zvenku do toho nevidí ani jeden. a ten, o kterého šlo, už je jinde.


<reagovat 
 Miloš... (Občasný) - 18.8.2004 > stanislav> Tak tak, absolutní jedno-Duchost a jednotnost za vším a ve všem, proto jeden svět i ten Nejvyšší je sám, ...špička pyramidy, či střed koule Vesmíru. To už se dá připodobnit jakkoliliv, ale do vnímání myšlením se to stejně vměstnat nedá.
....Jasně vše špatné pro něco dobrého jest, to je jeden princip vývoje i změny.
...Tomu konci trochu nerozumím, jasně je to risk, jako celý život a volba i stagnace na jakékoliv cestě. Ale za vším a ve všem jsou ty v novodobé kultuře Jungem znovu objevené archetypy, a ty při určitém otevření se nevědomí a zcitlivění, či vyladění lze vnímat. A co Jungův okřídlený Filemon a jiné části nevědomí se kterými byl ve "styku"? ...Jinak myslím, že ženy jsou názorným příkladem toho, podle čeho se řídí lidé, že vědomé logiky v tom rozhodně moc není, ta už to jen rozvíjí daným směrem, či někdy až absurdně obhajuje. A určit, co je dobře či špatně (tedy jaký pocit) je samozřejmě z Absolutního pohledu Irelevantní (ve Stvoření má vše své zákonité místo), v jednotlivých v jeho úrovních se to mění, či dokonce střídá (viz. třeba náboženství a sexualita, nebo askeze). Myslím, že vše je dáno určitým směrem (toho za čím a proč jdeme- jakou si kolem toho tvoříme představu a s ní spojené pocity, realita může být vždy jiná), jeho arch. i archetypy našeho nevědomého vývoje, který máme nastavený tím jací jsme, tedy i toho čemu je to podobné a co nás tudíž nejvíc přitahuje, což se mění našimi reakcemi při představách o tom, či kontaktem s realitou její odezvou na nás, které bývá často hodně nevědomé, a tak si zase jen vytváříme domněnky proč se rozhodujeme a vnímáme věci, tak jak vnímáme, ..zkratka vše je věcí jakéhosi nastavení, podobně jako v počítačích…Ale už to asi přeháním…, že ich blb nepíšu knihu nebo nepřednáším, ale kdyby mě ta představa tak přitahovala, a měl jsem pocit, že to někomu pomůže, abych z toho měl dostatečně dobrý pocit za vynaložené úsilí.-) Leč není kde brát, a ani bych to asi neuměl pořádně vzhledem k tomu kde jsem a jaký jsem (opomenu-li, negativní stín Romana), čímž by to asi nemělo ten efekt, a tak nenaplnilo mé představy, tak si raději budu malovat, fotit i psát víceméně pro sebe (a popř. své milované děti), což je samo o sobě dost uspokojující,… jen mít na to víc času a energie, jen mě občas deprimuje přespřílišná obrazotvornost a náměty, které ve své psychosomatické omezenosti jaksi nejsem sto převádět do reality atomového světa, čímž bych se chtěl zase jen potvrdit ve svém.-))) A dost!-)

<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + deset ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter