|
Zbytečně komplikované zahloubání
Znějí hloubavé horny večerní,
uléhá k spánku ptactvo nebeské,
začíná vládnout strana severní
a přesto pějí, pějí kůry andělské,
na uvítanou dámě s vlasem stříbrným,
která zná melodie lyry přátelské,
a milence skrývá pod hvězdným brněním.
Znám tajemství těch vzácných chvil,
ukrytých střípků štěstí v kapradí,
zaklínám jejich půvab do krůčků víl
a čekám, až mě paní rosa pohladí,
nebo prosím Pána o více křehkých sil,
které duši k milosrdenství naladí
a ona ocení báseň rtů zlíbaných od malin.
|
|
|