Podkrovní klavír
nasládlý dechem
petrolejové lampy,
jenž dotyky prstů
svůj zánik slaví,

 

Houslové klíče
z protějšího parapetu
smutně prosí o dech

navracení ženy.

 

Zkaleno víno časem trpce u dna sedí.
Každým momentem vůle
břinkoklap rozezní
se po rameni lidské stoky.

 

Útroby kádě něžnou duši
přesvědčením topí.
Pevný předmět vodu
v rudohlavou skvrnu mění.