rok se s krokem sešel
lesklé schody jako další nerozlučný přítel
přidává se po špičkách jde dál
malý koncert pobitého světla nad vchodem
rádobyvelcí
krom krve a koprové omáčky
nesnáším také kosmopolitní páry
královny večerů a krále nocí
jsou to podomní obchodníci s nedosažitelnostmi
přesto uťáplí staromanželé v baru pro mladší
nesnáším
ale sledovat je zmůžu
z hromady kolem se vyloupnou a zmizí
ona s holými zády, on bez vlasů
Manon je moje zemřít pro...
(nikdo tě sem nezval)
jako pohádka o lišce a Budulínkovi
jde o to kdo koho sveze (a jestli na ocásku)
.
.
.
jsem mírný
ať se klátí a věší si kladky kolem krku
ať zavládne vykloktaný smích (jako s.t.o.p.a.n.g.i.n.)
sláva tomu otylému princi...
mačkajícímu všechno oblé
sláva té přítulné princezně
JE peněženka a JE penis
|