Bouře

Zapomenuté místo bez času,

Měsíc a Slunce v nekonečném zápasu

jeden druhému se vzdává.

Kdo bude příštím vládcem nebes?

Hodiny k půlnoci se začnou smát

jak je ten letní večer bláznivý

když bouře začíná.

Divoký vítr přichází

v blesku, dešti,

kdo někdy pochopí tu moc bouře?

Ve větru černém jak eben

temné vlny naplňují stromy

Divoký vítr varuje

jen ozvěna zůstává ve vzduchu...

Následuj bouři (chci odejít pryč)

vede tě oblohou.

Následuj bouři tak náhle jasnou

jak stále narůstá.

Zdá se, že přichází ze všech míst

vítána v dračím doupěti

Prsty probírající se ve vlasech

tak se nebraň!

Ta magie přírody – čarovné bytí

Peklo nezná hněv

jen bouře zní čím dál blíž.