ouvej (Občasný) - 18.11.2004 > Emmet_RAY> doufám, že jsem odklikla na správný odkaz.
Já si tvé kritiky studuji nejenom u svých děl, aby bylo jasno. Proto se domnívám, že mám pravdu, když tvrdím, že jsi kritik rozkolísaný. Jednou erudovaně tneš do středu - jindy vychrlíš nesmysl.
Pořád si myslím, že napsat, že něco nenaplním potenciálem, bóže, co to je? je pakritika. Jasně - když zapojím intuici, chápu zcela přesně, co mi říkáš. Asi totéž, co mi napsal Max b. ve zprávě - že si báseň přečetl, a ono krindypindy NIC.
Je to vaše právo čtenáře - říct, že nic. Protože proč by mělo? Proč by muselo? Třeba je to jedna z těch věcí, které jsou důležité pouze pro autora, trapný deníkový záznam, který měl zůstat někde zasutý. O to nic, to všechno je možné, to všechno mohou čtenáři vnímat. Já tuhle báseň nehájím. Hájím se před vágností toho, co říkáš. Asi je to těžké přiznat. Vždycky si znovu tuhle báseň přečtu - bože, dá se jí vytknout spousta věcí, to na mu dušu, a možná že to sama zkusím - jako čtenář - z výšky. Ale vím, že má střeva a svou vlastní podivnou naléhavost. Stejně by mě zajímala tvá interpretace tady toho textu - jak ses dobral k nestřevnatosti?
Stane se, že mě nějaká báseň neosloví. Téma je profláklé, nebo se mi zdá ekhaftní. Ráda bych přesto věřila, že nezpochybňuji autora, nezpochybňuji důvody, proč psal. Což tys vpodstatě udělal.
I když se tady ty skutečně nedopouštíš žádných impertinencí - ty opravdu ne.