TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Mé proměny...
Autor: rabako (Občasný) - publikováno 1.4.2001 (10:01:32), v časopise 2.4.2001

Zlumbula (Občasný) - 3.4.2001 > Hezké. Tedy zdálky určitě; chápu o čem básnička je, vím odkud kam směřuje. Lehce se čte, zdá se mi upřímná a hlavně hravá. Rýmy: nejsou moc přesvědčivé, což mi ale tolik nevadí. Je to básnička v níž o cosi jde a lepší je obětovat rým než myšlenku, jinak by taky mohla vzniknout bezduchá říkačka...NA SVATÉHO ŘEHOŘE, ČÁPI LETÍ PŘES MOŘE...že. Vadí mi, že veršíky občas zakopnou o nějaké podle mě zbytečné zájmeno. Je tam dvakrát "tak trochu", "psaní je totiž volnost"..proč "totiž"? "V tom je ta výhoda", "co Ty chceš"...ehm, tak trošku bych to obrousil.:)) A zamrzelo mě slůvko nuda...já si myslím, že tahle básnička nevznikla pro zahnání nudy. Cítím entuziasmus, radost a tajemnou trojtečku na konci :-) V oslovení je velké té, jako v dopise, pro koho tenhle otevřený dopis asi je... P.S. "Psaní je touha, vášeň a všechno tak trochu zdálky" Připomnělo mi to Blair witch, tam se schovávali za kamerou... Come squeeze the world and drip it down my throat You got to breathe man, breathe		Body: 5

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Zlumbula
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + devět ?

Napsat autorovi (Občasný)