|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Zpráva o průběhu jednoho vyšetřování Autor: berenicka (Občasný) - publikováno 17.1.2005 (14:27:00)
|
| |
Už za námi nechoďte se svědectvími, že jste byli s Johankou Šotolovou v tom a v tom domě a že tam snad byla s tím a s oním a že se ráno našly její spodní kalhotky, jak visí v hale na kříži (jaká hanba!). Jen pro přesnost: nespočívaly na hlavě Ježíše Krista, jak se traduje, byly letmo zachycené o hřeb v jeho noze.
Nevíme, kterak se Johanka Šotolová seznámila s Mordechajem Mrkosem. Ale soudě podle toho, že nízko posazená světla ozařovala jeho mohutné nadočnicové oblouky, muselo to být v nějakém, baru, restauraci, či literární kavárně. A bylo to v sobotu. “Proč nesvětíte sabat?” chtěla se ho zeptat, ale on právě vypouštěl do vzduchu lesklá slova o tom, že není košer pojídat telátko v mléce jeho matky. Spolu s tou nevyslovenou větou upadla do tmy i Johanka Šotolová.
Probrala se až v jeho salcburském bytě, ve chvíli, kdy drhla trubky v koupelně a uvědomila si, že z nich smývá hnědorudé cákance…a že to není v pořádku… O tom, co se seběhlo předtím, nechce nikdo vypovídat, i když máme vážné podezření, že jsme tam byli všichni. Dokonce se prý strhla rvačka o místa s nejlepším výhledem…
A tak se nám dochovalo jediné vyjádření Mordechaje Mrkose: “Já nic, já muzikant, já ředitel opery, já jen přehrával part, který mi vtiskli do ruky.” Jak známo, v takových sporných případech přejímají funkci soudce zúčastnění. Johanka Šotolová sňala otisky Mordechaje Mrkose, přeměřila si ho a začala hledat pravý opak.
A našla ho, co by nenašla, vždyť kdo hledá, ten zajde… O podrobnostech toho setkání vás nemusím zpravovat, známe je všichni dobře. Od té doby byl případ pečlivě sledován, strávili jsme celé dlouhé prázdné dny pozorováním jejich domku.
Jednou přišla domů, on tam seděl dokonale čistý, hygienický, obřezaný… Tehdy vešla Johanka Šotolová do koupelny a sama několikrát udeřila hlavou do trubek od topení, zatímco do ní stropní lampa prala světlem. Pokračovala v pohybu, který byl kdysi započat a který nedokázala zastavit... Museli jsme se hodně nutit, abychom neuhnuli pohledem a vydrželi se dívat.
Domácí násilí se odehrává příliš doma na to, abychom mohli sepsat protokol. Tak hluboko do nory lišku nenasadíš. O Mordechaji Mrkosovi víme jen to, že svou ženu zase a znova honívá v klobouku s širokou krempou s nožem v ruce kolem stolu. Ale o tom nechceme nic slyšet, to vyšetřují ti vedle!
|
|
|