TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Středa 29.5. Maxmilián

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Manifest do lesa
Autor: tichotam (Občasný) - publikováno 5.2.2005 (23:03:01)

	Lei (Občasný) - 7.2.2005 > tichotam> Tušil jsem něco takového, ostatně vnímám to dost silně. Obzvláště ono odcizení, z něhož se nelze již vrátit, protože je od nás vzdáleno časově, a ne prostorově. Je to postupné odumírání kořenů, řekl bych. S tou vesnicí bych s tím souhlasil. Včera jsem na podobný motiv napsal básničku, po delší době. Ńicméně, poezie se jistě nezastaví na mrtvém bodě, a vzhledem k tomu, že formálně snad dosáhla vrchilné jednoduchosti, jediným směrem, kterým mně napadá, že se bude ubírat, je opětné svazování. Ovšem co navrhuješ, aby to nebyl návrat? Kterou formu vázanosti, která tady ještě nebyla? S neutrálností s ohledem na ironii přirozeně souhlasím, spíš jsem měl pocit, že ji propaguješ jako složku nového stylu. Myslím, že vztah obsah/forma a příroda/civilizace nejsou paralelní - aspoň mně nějaká kloudná spojitost uniká. Navíc bych chtěl zdůraznit, že pro mně ryzí příroda nemá smysl, má smysl pouze příroda v souladu s člověkem, avšak s člověkem jako intergrální součástí, i s jeho artefakty, pokud ji nehyzdí.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Lei
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + osm ?

Napsat autorovi (Občasný)