Ubytuji se v malém hotýlku,
kde budu spát nikým nerušena.
Chci pokoj, co nemá přistýlku!
V noci poslouchat, jak šumí Seina...
Každou noc pod okny se dvoří...
Mi se to okno nechce otevřít!
Z Montmartru přišli, malíři!
V konvičce voda začne vřít.
Nezůstane však jenom u Paříže.
Slyšela jsem, že se chystá ten festival.
Na svém květinářství ráno stáhnu mříže,
čekám na slíbenou limuzínu do Cannes.
Pane Belmondo, přiznejte to!
Ten poslední film byl propadák.
Kritici kdyby mohli, použijí veto!
Diváci spali, je to tak!
Večírek dávno začal...
Každý host dnes asi hodně vypije...
Koktejly zelené jak brčál
Hvězda si s hvězdou ráda připije.
Nejsem si jistá, smím vám dovolit tyhle řeči?
Odpusťte, jsem z toho trochu paf…
Ale…snad za ten parfém Niny Ricci…
A po pár doušcích Chateau Neuve Du Pappe…
Nad ránem jako vždycky svítá...
Povinnost volá: zpátky do Paříže!
Sacré Coueur mě svým srdcem vítá.
Přestaň snít a vytáhni už mříže!
Přeje si slečna radši živé?
A kdy se dočkám konečně?
Krámeček zavřu dnes o trochu dříve.
Ale jen dneska – výjimečně!
Asi jsem včera trochu více pila...
Ten večírek mi zabrat dal!
Kdepak, tys jen holka včera hezky snila!
Docela by mě zajímalo, jak ten sen vlastně vypadal.
A tak ses mi tenkrát smál…
Přestože každý si tvůj sen jinak prožije,
zavři oči, sni dál...
Pro mě jsi krásná, Francie!
|