Sedělo dítě ve starém sklepení

sedělo a poslouchalo, jak na zem dopadají kapky vody

z promáčené skvrny na stropě

sedělo, protože už nemohlo klečet

na kolenou mělo modřiny černé,

jako všudypřítomná tma

žádný žár, jen vychladlé srdce

žádné slunce, jen matné vzpomínky

žádná první dívka, jen prázdnota a smutek

žádný přítel

..........pomyslelo si dítě a stalo se starcem.