Probuzen dnes vstal nové ráno

horečkou naplněn vzlétl sen

jak balón oživl krví den

zaspal jsem to co v hvězdách psáno.

Cesta v kůži jenom zavěšena

svítání táhne do korun

jsem jak ten koš sám pln dvou strun

polkne mě zem unese žena?

Vím daleko bylo svítání

já dosud báseň nenapsal

teď jen se mi podzim uklání

krev v oku háže rukavici

za to ráno co jsem mu vzal

čas zapálit poslední svíci.