Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 22.11.
Cecílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Déšť
Autor: foibos (Občasný) - publikováno 27.4.2005 (12:32:15), v časopise 27.4.2005

 

 

 

 

Neděle - to byl den, kdy

oblékal se do svátečního

a projížděl, jak tvrdil, městem

    evidovat květy

 

většinou nedospěl dál než

na druhý konec města

    kde při tramvajové točně

stála zahradní restaurace

 

tam strávil noc a ráno

    první tramvají

vracel se zase zpátky

Vystoupil poblíž domova

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

žil v zahradě a ve skleníku

pustil si plyn z vařiče na

    propanbutanové bombě

a pozorně naslouchal

 

popíjel přitom vlažnou kávu

    kterou mu dřív

uvařila žena s péčí

    hodné družky

 

jejich dcery pojmenoval

po tropických květech

spaly v mansardě domu

    s výhledem do zahrady

 

    Jednoho dne - to byla opět neděle

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

vrátil se z procházky

a když odemykal vrátka

trnul jako opařený

 

slyšel, jak jeho záhony

kdosi oplakává

ač tam stály tak

jako vždy - upravené

 

Od té doby už nezasadil

    nic kromě ostřice

 

 

 

 

 

 

do zanedbané půdy

    uprostřed točny na konci města

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ale jeho záhony

přesto neuvadaly

nezarůstávaly plevelem

a nestrádaly suchem

 

i když celé dny proseděl

u rozevřených novin

u studené kávy

živil se stále poctivě

 

ale když vysadil poslední

    zrnko ostřice

    které našel v kapse

svého pláště

 

za svítání

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

              dojel do bytu

    tam přečetl noviny

složil je a odešel

 

za přítelem, který vlastnil

hrnčířskou dílnu, jestli

nepotřebuje pomocníka

    kterého neviděl už leta

 

dva roky mu trvalo

než si sáhl na první vázu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ještě ten den se rozloučil

že vrátí se ke své profesi

 

doma vynesl ze skleníku

nepoužívaný stolek

postavil jej k lavičce

    ve stínu vzrostlého kaštanu

uprostřed zahradnictví

 

vrátil se ke své profesi

a jako vždy - stále dojížděl

    na tramvajovou točnu

na druhém konci města

 

a vracel se ráno

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

žena mu přinášela studenou kávu

Ptal se jí, jestli je konečně

už váza na stolku pod kaštanem

plná vody přesně po okraj

 

pustil plyn a četl noviny

pak pracoval na záhonech

a čekal až dozní déšť

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Martin (Stálý,Redaktor) - 27.4.2005 >

Abych Ti pravdu řekl, tak mne to okouzlilo, že nevím, co říci...prostě zahrálo to na moji notu...do časopisu:-)


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Naty (Občasný,Redaktor) - 29.4.2005 > Je to zajímavý příběh, se zvláštní atmosférou.
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 29.4.2005 > tak jsem pořád čekala, co z toho bude - a ejhle, onto vážně přeeběh :o)
Body: 5
<reagovat 
Pagisek (Občasný) - 20.6.2005 > mě se to strašně líbí, má to v sobě kouzlo a při čtení člověk takřka oněmí. Máš krásný styl psaní, můj kamarád takhle píše taky a v nedávné době mu vyšla knížka:-) tak pokud ji ještě nemáš, napiš sbírku a nech si to vydat:-))
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter