vždycky jsem byla mouchou v másle

zakáplou muškou v jantaru

žmoulal mě v kapse, onímával

Rézinka trochu nevábná

v podvečer bytem šourala se

v nocích jsem hořela

fosfor a síra, obchod s málem

nakonec každá bude sama

rov všech nováků umře

od usebrání, ustejskání

a nováková jen si řekne

ach, lásko, pročpak tolik

jsi tenkrát bolela?