nerozumím ženským slovům

a radši otevřenými dveřmi

do noci se dívám...

zas je nalitá jak vinný hrozen

zlitá vodou z otrávené studny

nahá v šatech po předcích

rázem stojíš...

jako obžalovaný i soudce

u ohrady přivázaní

žijeme my dva mezci

a před blížící se bouřkou

vždy jeden z nás

zaleze do kapradí

nebo rovnou

metr pod zem