Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 19.4.
Rostislav
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Fotografie
 > Fotografie
 > Krajiny
 > Příroda
 > Zvířata
 > Makro
 > Zátiší
 > Portréty
 > Akty
 > Architektura
 > Experimenty
 > Fotodokumenty
 > Fotoreportáž
 > Cestopis
 > Sport
 > Abstrakce
 > Rodinné foto
 > Ostatní
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Ten list si teda pohlídám
Autor: Janahe (Občasný) - publikováno 10.1.2011 (02:55:28)


 Janahe (Občasný) - 10.1.2011 > naruB> 

Reflexy jsou svinstvo. Měli jsme kocoura, který se jmenoval Jago, a anduláka, který se jmenoval Orsino. Orsino Jaga s oblibou provokoval, třeba si mu sedal na hlavu a kloval ho jemně do ucha, nebo chodil kolem něj po parketách, tvářil se, že zobe zakutálená zrníčka prosa, a občas ho nečekaně klovl do tlapky. Jago si nechal všechno líbit, neměl nejmenší tendenci Orsinovi ublížit. Ovšem průšvih byl, když mu Orsino proletěl před nosem, v tu chvíli se probudil reflex a Jago po Orsinovi skočil.  Proto jsme je nemohli nechávat samotné v místnosti. Kdybychom Orsinovi přistřihli křídla, aby nemohl létat, nehrozilo by mu vůbec nic.

Reflexy fungují i u člověka, ale chování koček se opravdu nedá vysvětlovat jen pomocí reflexů. Měli jsme za můj život koček opravdu hodně, někdy jednu, někdy víc najednou, a žádné dvě neměly stejnou povahu. Kočka je osobnost, poslechne, když chce, neposlechne, když nechce. Každá má nějaké své vlastní představy o životě. A dokáže s lidmi manipulovat. Kocour, kterého jsem věnovala rodičům (jmenuje se Obi-wan Kenobi, krátce Obíš), je má na háku, to on tam určuje pravidla každodenního života, občas vymyslí nějakou změnu a rodiče se musí přizpůsobit.

Sára je moje kočka a já jsem její člověk. Je to první tvor, který mě vítá, když se vracím domů. Pokud se courá někde mimo barák, přiřítí se obrovskou rychlostí, aby to stihla, než dojdu k vratům. Když něco chce, chce to hlavně po mně. A jakoukoli činnost je ochotna zaměnit za mazlení se mnou. Myslela jsem, že je mazlivá všeobecně, ale není, je dost plachá.

Taky  jsem měla kocoura Jidáše, nebo spíš on měl mě, myslím, že mě považoval za svého osobního sluhu. Taky mě chodil vítat, ale choval se odměřeně. A když usoudil, že neplním své povinnosti vůči němu, kousl mě do nohy. A když jsem si dovolila být moc důvěrná, kousl mě do nosu.

Kirké, ta poloperšanka,  byla nalezenec a nesnášela děti. Asi špatné zkušenosti.  Když mohla, utekla před nimi, když ne, tak zaútočila. Hodně lidí se jí bálo, i mnoho dospělých. Když jsem si pořídila mimino, všichni mi předpovídali, že ho Kirké sežere. Ale ona  pochopila situaci a můj syn byl jediné dítě, které si s ní mohlo dělat, co chtělo. Nejen, že na něj neútočila, nechala do sebe klidně plácat a ani  neutekla.

Neříkejte mi nic o reflexech

 

 


<reagovat 

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku
Odpověď se také zašle uživateli Janahe
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + osm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)   Zařazeno v Galerii  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter