 Mima (Občasný) - 8.10.2013 > ...znala jsem Tě jako nenapravitelně romantického rozněžnělce, tu a tam mne Tvé příspěvky zaujaly..., i komentáře k jiným, třeba i ve verších... Asi je už zbytečno "napovídat"..., mlč, kušuj, neprovokuj, nezesměšňuj se dále, přiznej si na plný pecky ( bez ohledu na to, jak reagují všichni ostatní, a kdo všechno "ti ostatní", včetně mne, ve skutečnosti jsou...), že jsi to hodně zvoral, a brázda se prohlubuje dále..., až příliš na to, aby "pšenka kvetla"....Na mnohé autory a na mnohé incidenty se nejen na totemu zpravidla v dohledné době zapomíná, nejsi sám, a tak velkou váhu "Tvá Maličkost" nemá, aby se tady neustále promílala Tvá kauza...Už včera bylo zbytečno... Ale sám prodlužuješ proces, který stejně jednou skončí."Únavový syndrom", v jiné podobě. Vždy budou tací, kteří se "nikdy" neunaví...., ať už příznivci, nebo protivníci..., a když už jinak, tak se "pouze" přesměrují...., na jinou osobu, a zase stejně upřímně..., budou dávat body a doporučení, nebo budou džčštít(?) síru, nebo budou nedotčení, shovívaví, neutrální, nebo i jinak hodnotící...Je to jako číst dva dny staré noviny...Ale ve "vězení" i to má své půvaby....Ty jsi takový "vězeň v podmínce"...., obrazně řečeno...., dávej příspěvky, přijdu Tě navštívit....A říkej si co chceš, nebo bys možná i měl a mohl...Takovej "notes" při ruce mít, kde vše je zaznamenáno, a pak se osvědčenou metodou "pro a proti" postavit čelem k "současné skutečnosti"...., i k té jedné "malé" události..., ale i k jiným...Tadytonatotemu není o životopise, o alibismu, o výmluvách..., tady to má být mírně i velmi vzdáleně naznačená zpověď o všeličemžs..., jak je komu libo, nebo možno..., v daný čas...Utíkám teď do nejbližší bezpečné jeskyně....., "možná" jsem taky zhřešila, a vylezu, protože budu chtít a muset, a ne naopak..., či jak to vlastně je....
| |
