čtenář JUST - 5.12.2017 > velevážený pane básníku. opoměl jsem vás včera navštívit a u dělat si automatickou poznámku na smysluplné místo. pane básníku. tady je mi s váma tak dobře. nezlobíte se, když vás chválím, to je od vás tak milé. mám vás ráda. my básnici se máme mít rádi, vidte? a láska, ta naše láska, tě prdel, to je fakt něco. vzpomněla jsem si na jednu naší společnou fotku, možná si na ní vzpomínáte, s bobbym a terkou, jsme my, prostě ta naše parta, ještě než se rozpadla hajzl do tý faccebbok, temn mě fakt sere ten facebook, a na tý fotce, ty kurvo, co jsem to chtěla říct. takže básně, at se míso nich nedostaneme spíš do nějakejch sraček. tohle je tvuuj prostor, muj prostor juliáne, tohke je tvuj prostor, a voni tim sem pořád lezou, až jsem já i z toho celá slepá. ale básně mám ráda. porad mi ještě něco, tvý básně jsou fajn, ale tvé rady, mě talentované, to nepochybně, ty si uplnej magor jantar julián. Ale zpátky k básních, těm svym třásnim. slyšel s rým. BYL TAM KÁMO!
| |