Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.11.
René
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Srdce
Autor: Zuzi eNKa (Občasný) - publikováno 11.7.2005 (22:23:47)

Srdce

         Seděli tiše, nehnutě, snad i zahloubaně. Noc se temně kradla, kolem nich se rozprostíralo nekonečné ticho a nad jejich hlavami visel ublížený vesmír. Země ještě hřála, vydechovala poslední zbytky tepla, chystala se na blížící se změny. Vzduch voněl počínajícím podzimem, planými jablky, šípkem a opadajícím listím. Básnířka seděla s prsty propletenými v polosuché trávě, s hlavou zakloněnou obdivně vzhlížela k obloze, oči jí rychle těkaly, mlčela. On také mlčel. Nenapadala ho žádná věta hodna básníka, která by vyjadřovala lačnost hvězd.

         Náhle básnířka vztyčila ukazováček k obloze: „Myslím, že jsem objevila nové souhvězdí.“ Básník se podivil nad její drzostí, ale nad svou zvědavostí nevyhrál: „Ukaž!,“ prudce pozvedl bradu a naklonil se blíž k její tváři. Cítil vůni jejích vlasů a přitom sledoval, jak básnířka kreslí ukazováčkem po nebi kostrbatý tvar srdce.

         „Srdce, rudý váček v hrudi, nímž je hnána životodárná tekutina,“ řekl úsměvně. „Srdce, jemuž člověk celé věky přisuzuje roli místa pro lásku, nenávist, slasti a strasti života,“ tiše špitla.

„Srdce, sud pro dvě různá vína, jež se nemísí,“ dodal s vážností. Čekal, zda básnířka bude pokračovat v jejich špičkování, ale mlčela, opět měla hlavu zakloněnou k obloze. Po chvíli se posadila vzpřímeně, zkřížila nohy a pohlédla na básníka: „Myslíš, že mají hvězdy srdce? Nějaké hřejivé jádro, které je naplňuje tak jako lidi? Tak září a lesknou se jako lidské oči a oči jsou přeci brány do našich srdcí...,“ Básník zvážněl, zadumaně svraštěl čelo a nakonec se klidně podíval básnířce do tváře: „Nevím, ale chceš-li, můžu ti vyprávět příběh z dob pradávných, kdy oblohu sledoval pouze Bůh. Snad nalezneš odpověď...“ Básnířka kývla, protáhla se jako černá kočka, uvelebila se v trávě a básník začal:

 

         „Když svět byl ještě neposkvrněn lidmi, byl čistý jako lilie, proháněli se po nebi dva jednorožci. Jeden byl bělostný, že mu i Měsíc záviděl, a druhý zářil víc než sluneční paprsky. Hráli si spolu na nebi a jak rostli, narůstala i jejich vzájemná náklonnost a láska.

         Čas je neúprosný. Náhle byl konec radovánek a jako v životě každého tvora nastala doba zodpovědnosti. Bělavý jednorožec se proháněl po noční obloze a svou dlouhou hustou hřívou odháněl mraky, které by bránily svitu Měsíce. Zlatý jednorožec poskakoval ve dne kolem Slunce a rozčesával jeho ohnivé pruty, aby dopadaly všude rovnoměrně.

 

         Oba jednorožci přistupovali ke své práci svědomitě, s úctou, ale jejich srdce nebila již tak silně jako dříve, nebyla naplněna, necítili ty krásné hřejivé pocity. Cosi je svazovalo a soužili se čím dál tím víc. Jeden na druhého stále mysleli, vzpomínali na chvíle raného mládí, na škádlení, na dlouhé rozhovory o tom, co je asi tak hluboko pod nimi, na Zemi. Vídali se jen, když se den halil do nočního sametového pláště a Měsíc se Sluncem si vystřídali trůn. Jejich srdce pukala při každém setkání a zanechávala jen hořkou bolest a stesk. Oba cítili, že takhle nelze žít, nevěřili, že vše je jen zkouška, nýbrž krutý trest.

         S dalším střídáním stráží na nebi, rozběhli se proti sobě a svými rohy o sebe uhodili tak, že až blesky šlehaly. Zemřeli. Jejich rohy se však při nárazu rozsypaly se na malé kousíčky, které se rozlétly do všech koutů vesmírů, proměnily se v hvězdy a září zde dodnes. Jakmile Měsíc zalije oblohu svým stříbrem, ony mu dělají společnost, aby nebloumal po nebesích tak sám.“

 

         Básník domluvil a oba opět seděli tiše, nehnutě, ba i trochu zahloubaně. Vzduch voněl stále stejně, vše bylo stejné a její oči opět rychle těkaly po noční obloze, mlčela.



Poznámky k tomuto příspěvku
celej on (Občasný) - 11.7.2005 > Něco mi říká, že tohle se tade bude líbit...ale mě to moc inklinuje ke kýči(jednorožci,basnířka s trávou propletenou vrukách, "jednoduché" city)
Ale něčím to na mě dýchlo a ač tohle není můj šálek přečetl jsem to až do konce...
Body: 3
<reagovat 
Cirilla (Občasný) - 11.7.2005 > Srdce, sud pro dvě různá vína, jež se nemísí
- tohle je moc dobrý, zbytek mě nevzal
viz výše - jednorožci, hvězdy, planá jablka...
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 12.7.2005 >
Body: 2
<reagovat 
maxima gali (Občasný) - 12.7.2005 >

na celú atmosféru slabý príbeh, všeobecný, skôr detský, nič o básnikovi nevypovediaci

inak pekne napísané


<reagovat 
Emmet_RAY (Občasný) - 16.7.2005 > viz
Body: 3
<reagovat 
Tea... (Občasný) - 19.7.2005 > Je to moc, moc pěkné...Sice moc nemám ráda, příběhy právě tohohle stylu, ale dočetla jsem to a tajila dech jak to zkončí. Jenom jednu větu jsem četla několikrát, protože mi tam do toho nesedělo jedno se. Myslím, že je tam přebitečné. "Jejich rohy se však rozsypaly se na malé kousíčky..." to tučné se bych být tebou dala pryč nějak se to tam nevleze. Ale záleží jen na tobě. Jinak je to skvělé.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
TessDarkfire (Občasný) - 28.7.2005 >
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 30.7.2005 > Má to jistý kouzlo, který ale přebije ten kýč :))) a taky nulový nuda příběh, ale napadlo mě, že by to byl hezký film od Andy Warhola. Jakejsi ekvivalent Spánku.)
Body: 3
<reagovat 
snake_01 (Občasný) - 15.8.2005 > Ahoj Básnířko,
přestože už většina zdejších, pranýřováním okovy sexu, ztratila smysl pro romantickou krásu v jednoduchosti, ne tedy jen pro tu v originalitě za každou cenu, přesto jsem ti já přišel bodový průměr zvednout...
Body: 5
<reagovat 
 Zuzi eNKa (Občasný) - 20.8.2005 > snake_01> 

díky, že jsi mě přišel takhle zachránit...Je milé když to někdy někdo pochopí tak jak to autor myslí :o))) papa Děkuju

 


<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter