|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Ležím únavou snadno si mě ochočí když světlo štípe do očí slyším tvé kroky podlaha vzdychá jsem otrok únavy jsem otrok ticha a nic mě nebolí hojí se rány co budou teprve vyřezány v mé horké vaně závany únavy tělo co krvácí pod světlem otravy ty slastná chuti onoho světla která mě brní v závanech tepla když světlo štípe jak ony rány jak mizí všechny naivní plány jak mizí všechno naivní znění jak mizí světlo jsme unaveni všechny mé já zvláště to tvoje když přišla únava smrt bez souboje
|
|
|