Představte si situaci S: Pepa zahýbá své ženě Aničce. Anička o tom neví, při praní však v jeho kapse najde milostný vzkaz V od Terezy. Od té chvíle Anička ví, že ji Pepa podvádí. Avšak Pepa ještě neví, že Anička už ví. Brzo však vzkaz V začne hledat... zamrazí ho, když najde V zmačkaný v koši K. Nyní již Pepa ví, že Anička ví. Narovná papír se vzkazem tolik blízkým jeho srdci (nebo snad jeho penisu) a schová ho na tajném místě. Řekne si, že bude dělat, že neví, že Anička ví, že on ví, že Anička ví, že jí zahýbá, protože to nechce řešit, a ještě by mohla žádat o rozvod nebo mu zdrhnout s prachama nebo dělat podobný píčoviny. Vždyť Anička dosud neví, že on ví, že ona ví, že on ví, že ona ví, že ji podvádí...
Pepa začne sekat dobrotu a vypadá to, že by se v našem příběhu mohlo všechno jakž takž potichu urovnat, jenže Anička objeví ten starý vzkaz ukrytý na Pepově tajném místě. Pepa tou dobou zrovna něco spravuje v koupelně, takže ještě pár vteřin neví tu osudnou věc: že Anička už ví, že on ví, že ona ví, že on ví, že ona ví, že ji podvádí. Anička dojde za Pepou, strčí mu vzkaz pod nos s mrazivým pohledem do jeho očí... a Pepa pod silou tohoto argumentu kápne božskou. V tu chvíli už oba ví, že Anička ví, že Pepa ví, že Anička ví, že... atd DONEKONEČNA!!!
Jo, a Anička zdrhne Pepovi s prachama a rozvede se s ním.
Co z toho příběhu vyplývá?
Důsledek D1 situace S: Někdy je jednodušší dosáhnout nekonečného vědění, než dosáhnout vědění omezeného.
Důkaz: Pro Pepu i Aničku je čím dál méně snadné zachovat o jedna vyšší stupeň vědění, ale je velmi snadné dosáhnout úplného, božského vědění – prostě kápnutím božské.
Důsledek: Všichni jsme bohové
Důkaz: Jako cvičení pro čtenáře
Důsledek D2 situace S: Zákon zachování energie nemá svou obdobu v informaci.
Důkaz: V jediném okamžiku můžu přijmout nekonečnou informaci, tj. nekonečné množství logických formulí! Prostě kápnu božskou!
Důsledek důsledku D2: Informace nemá hmotnou podstatu.
Důkaz: Zřejmé
Důsledek: Počítače nejsou hmotné.
Důkaz: Sami.
Druhý způsob, jak dosáhnout nekonečného vědění: Něco vědět.
Jestliže vím, že prší, pak taky vím, že vím, že vím... že prší. Všimněme si, že v tomto směru nelze dosáhnout neúplného vědění. Není možné, abych něco věděl, a přitom nevěděl, že to vím. To nedokáže ani bůh!
Pragmatický důsledek důsledku D2: Kapejte božskou a budete osvíceni!