Lásce první a poslední

 

dnes jako nikdy snad jako nikdy dnes se chvěji

ne v marné naději ne v marné beznaději

jen jako vánek jde přes listí a pozašumí

a duše pochopí když pochopiti umí

ten pramen nezdržíš co z podzemí se řine

teď perlí brilianty teď odstíny má jiné

hned krví napojen hned perleťově tryská

hned plane v rozkoši hned po něčem si stýská

ach po čem srdce mé vždyť láska tvá je živá

co jednou milujem nikdy se nepohřbívá

jak prudce zabolí to dávné vzpomínání

vy přece pamatujete má kouzelnice paní

na čiré západy na slunce rozhořelé

na doby mladých jar na vášeň vzňatou v těle

ne pouhou vášeň ta pálí žhne a plane

já musím vzpomínat dnů lásky milované

své lásky nejčistší své lásky z prvních prvé

kdy ještě do snění je plný akord krve

bůh touhy nevstoupil

však čistá duše ženy již okem dychtivým rozkvetla do proměny

má lásko nejdražší to první políbení

mě líbá dnes a zas a líbá bez zkončení

kolem je noc bez hvězd nočního nebe

zda tebe u srdce to taky nezazebe

jak mě v hodině rozloučení

bez konce láska je a konce není není

chci zpívat s básníky však němá je má sloka

když vidím záblesky jiskry tvého oka

tvůj pohled vidím zas je jiný stejně sladký

a já v něm bezpečně se vracím k zdroji lásky zpátky

dnes jako nikdy snad jak ještě někdy cítím

co slovem nepovím a  co veršem nezachytím

co nelze vyzpívat  co po pelyňku chutná

co pro mne úsměv má když skutečnost je smutná

co kvete po růži  co voní po jasmínu

co je a není hřích co nezná lidskou vinu

kolem je noc bez hvězd nočního nebe

já vidím tvoji tvář zasetou do nebe

tvář měnící se dnes včerejška ozvěnami

tvář cizí i blízká mně

ten hlas mi tak drahý známý

ten první záchvěv tebe