Michalovy první volby.
O politiku se nikdy moc nezajímal. Měl jiné koníčky. Bavil ho chov hospodářských
zvířat, takže většinu volného času trávil na pastvinách, kde hloubil jámy.
Sousedé ho podezírali, že natrefil na zlatou žílu. Kopali tedy také.
Za tmy do děr ukládal uhynulá telata, kozy, ovce, králíky, psy a kočky.
Andulky a myši končily v popelnici, orubášované pytlíky od hrubé, hladké a polohrubé
mouky.Využíval též obaly od cukru.
V den voleb mu otec oznámil, že ho vydědí, když nesplní svou občanskou povinnost.
Sešel tedy do vesnice, i když jeho táta hovno měl.
Na obecním úřadě dostal několik různobarevných papírů. Vybral si žlutý.
Žlutá se mu vždycky líbila. Zahnali ho do podivného stánku, kterému říkali
pletna, nebo tak nějak. Papírek vložil do obálky, kterou pečlivě olízl, jak byl
zvyklý. Ale i papír dovede být nožem. S výkřikem "kurva umírám", celý zbrocený
krví opustil poklusem volební místnost.
|