|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Jsi tichou bolestí mého srdce
a přitom jsi jeho svítání,
jsi světýlko ve tmě na obloze,
co smutek mé duše rozhání.
Jsi chvilku mé všechno
a chvilku radši nic,
však, kdo by mohl říci,
že život mu dal víc?
Máš v sobě kouzlo poezie,
co čeká Tě ještě objevit
a v krajině lásky, na cestách citu
jí jedinou pravou oslovit.
Já přeju Ti cesty bez propastí
a přeji Ti velké lásky cit,
a před pády z lávky v osamění
přeji si Tebe ochránit.
A v básních se vznášet
a pozorovat slunce let
a malovat pro Tě do dalších chvilek
naděje plný bleděmodrý svět.
|
|
|