Lidská víra

 

Už od malička učí nás dospělí,

ti naši chytří a vyspělí.

Že vše co má svůj začátek má také konec

nesmrtelné není prý nic všemu jednou zazvoní zvonec.

Všechno pomalu ale jistě ke konci spěje,

pouze blázen se tomu směje.

Já jsem asi takový blázen,

sním o tom že budu mít vilu i bazén.

Ptáte se jak můžu se tomu všemu smát?

Věřte mi já už nemusím si na nic hrát.

Možná jsem objevil něco věčného,

něco prostě a jednoduše báječného.

Objevil jsem něco co každý v sobě nosí,

něco co všechny naše nepřátelé skosí.

Něco co má sice začátek ale konec v nedohlednu,

něco čemu vždy rád podlehnu.

Objevil jsem sílu v lidech ukrytou,

ve všech lidech a nejvíce u lidí trpící samotou.

Ta síla ze srdce vychází,

a vážně nic jí neschází.

Té síle se říká víra,

víra která před nikým dveře nezavírá.

Víra to je síla nekonečná,

a není to jen sen ona je skutečná.

Lidskou víru, lidské sny a lidské srdce nikdy nikdo neporazí,

kdo se o to pokusí toho tato síla rychle k zemi srazí.

Věřit může každý svobodně,

pak vyplní se mu jeho sny náhodně.

Mohou se stát i zázraky,

naše srdce vyletí nad mraky.

Stačí pouze víru mít,

nenechat si ji nikdy vzít.

Věřte lidé svým snům tajným,

a poté každý budete šťastným.