Neóny severských pustin

Všechny

               nefungující

         semafory města

                  překotně blikají zprávy

            po nebi plujícím lodím

              jak maják

                  Zmatené spoustou

                       mrtvých mušek

                                 za sklem

                                             oranžové barvy.

                Nejsou schizofrenici

                  to chybí vrby.

                      Barvy a chutě

                        světa zmizely

        – podzimní déšť

               je poslal

       do kanálů temnot.

               Blažená tušenost

           příštích podstat světa,

                                              co z mlhavých oparů továrních dýmů

                   pronikají lidem do plic

              a pak do srdcí

     a buší.

         Kolejiště

znamená most světa

                         spojuje

                 existující s neexistujícím

                                 příští s přespříštím

        mě a koleje

                   k sobě

jako lýkovými provázky s oranžovou barvou ze semaforu

               s umytým sklem

              a dusotem kopyt aut.

             Zítra,

         jen co se tovární komín vyspí

             napnou parníky své  plachty

                a zamíří na sever

        za polární kruh

                  lovit tuleně a mrože

  aby bylo na Eskyma…