Leodegrance (Občasný) - 2.12.2005 > několik_bláznů> no jasňačka, dobře to zní a nic moc to neříká, jen tak dál :o)
no ale kdyby byla přání rybami, všichni bychom vrhali sítě...
Body: 5 Doporučil <reagovat
Naty (Občasný,Redaktor) - 5.12.2005 > miroslawek> Ach jo, chybička se vloudila, španějská je ta s Ávily, ke které patří obraz. Nepředpokládala jsem, žes myslel tu francouzkou z Liseux. Já tu dělám machra, ale když jsem si tu báseň přečetla, neměla jsem ani tušení o existenci dokonce tří sv.Terezií.
Terezie od Dítěte Ježíše (z Lisieux)
Terezie od Ježíše (z Avily, Veliká)
Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein)
Protože mám ale zkušenost, že v tvých textech mívá káždě slovo svůj význam a žádné není bezúčelné, začala jsem se pídit po informacích. Vycházela jsem z těhle tří stránek:
http://therese-de-lisieux.cef.fr/ang/genealogie01.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Terezie_od_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1e
http://cs.wikipedia.org/wiki/Terezie_Benedikta_od_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe
Pak mě ovšem začalo zákonitě, z čeho jsi vycházel ty. Takže dík za odpověď.
Řekla bych, že ta současná bude asi nejzajímavější.
<reagovat
miroslawek (Občasný) - 6.12.2005 > Raimund> právě že pokud něco tvořím, musím to umět, aby to k něčemu (kromě osobního průjmu) bylo... když se podíváš na sochu na obrázku ilustrujícím text, asi těžko bude někdo tvrdit, že by ji bylo lze vysochat bez naučené řemeslné zručnosti... u jazyka to platí stejně, byť tomu leckdo pod vlivem romantických bludných představ nevěří a spoléhá na nárazy, výtrysky životodárné inspirace... ta, stejně jako jistý talent je pouze nutným předpokladem a ono učení i následná znalost také zdaleka nespočívá v četbě zaklínacích formulí z příruček Mladého sviště a tvorba není jejich mechanickou aplikací, to chraň mě Červenka... ovšem každá dobrá práce vyžaduje metodu (v případě umělecké tvorby metodu vlastní, v něčem novou, rozvíjející dosavadní vynalezené a uskutečněné), a zvládnutí určité metody vyžaduje ovládnutí jazykového materiálu, formování představ do slov, do textové podoby... zkrátka ono řemeslo, zručnost ohýbat a tvarovat jazyk v tom nejlepším smyslu slova... a to platí i pro verš volný, který rozhodně není veršem beztvarým a není veršem nahodilosti (protože pak to není verš, ale blábol)... stejně jako abstraktní malíř musí umět malovat a ovládat techniku ztvárnění svých představ, byť není vázán zákonitostmi konkrétna, ba i umělec-performer má svou, někdy dosti vypracovanou metodu, ačkoliv ve výsledku založenou daleko více na náhodě... nikoliv však na nahodilosti a tom, čemu marxisté říkají bezpracný zisk kapitalisty...
A propos - volný verš nejen nemám rád, ale v současné poezii ho ve většinové podobě příliš neuznávám jako umělecky možnou přínosnou cestu... příliš se vyčerpal... navíc v tomto případě se technicky jedná pouze o jistou ochuzující redukci mého verše vázaného, tudíž ji z určitých hledisek nutně hodnotím jako méně kvalitní...
<reagovat
cit-i-zen (Občasný) - 7.12.2005 > Je asi trapné přijít po tvém objevení se, ale nešť. Přiznám se že fotografie mi pomáhá ne snad k dešifrování básně, ale k některým akcentům, které si pak dokážu lépe v sobě rozžehnout. Přiznám se, že nemám jasného tušení co se za básní skrývá, ovšem ani nepožaduji. ( Možná je to choroba, předpokládat neustále za vším nějaký svět idejí, možná že věci stačí sami o sobě ). To vytržení já, které které dospělo do setmělosti výstřižků komsomolských pravd...to mě docela změstnává...Samotné setmělé vystřižky mi přinášejí obraz čehosi vyhaslého, uklizeného, rozsypaného v koutě...Jakási jenoznačnost, která vyhasla, ale tím paradoxně dospěla do stavu nějaké milosti? Doporučil <reagovat
vikinga (Občasný) - 11.4.2006 > miroslawek> Jsem zvyklá vytýkat spíše chyby, o těch se lépe píše, neb je to konkrétnější. Ale dobrá, vezmu to popořádku, jak jsem zvyklá.
1. Forma - ukázkový volný verš; možná bych zvolila jiné mezery mezi slovy, občas totiž působí krapet křečovitě či stojeně, ale to je jen otázka osobního vkusu. Vzhledem k obsahu bych zvolila jiné než černé pozadí, ale to je také subjektivní záležitost.
2. Obsahově - těžko se hodnotí čistá lyrika. Ale proč se mi toto dílko líbí - nezapadá totiž do současné, a tak časté:-( tváře poezie, tzv. akademické postmoderny (můj vlastní výraz pro poezii psanou per se a pro cer cle, jak jsem už napsala Raimundovi u Gypsových předmětů), která je charakteristická tzv. básnickými nevýznamy, tj. slovními spojeními, která nedávají smysl a nejsou schopna vytvářet jakékoli asociace, nicméně i přesto jsou hodnocena jako kvalitní kvůli rádobyakademičnosti, titulu či slávě autora...
Tvé dílko si troufám hodnotit jako opak: básnická spojení typu "u vytržení mého já", "výstřižek komsomolské pravdy", "dohořet do setmělosti" či konstrasty jako excelentní konečný "praskání hedvábného ohně vs. není čas doutnat" poskytují mně jako čtenáři sice možná subjektivní, ale široké významové pole pro mé vlastní asociace.
Další kvalita tvé básně (ostatně obecně jedna z kvalit, kterou u poezie oceňuji) je schopnost probudit ve čtenáři nejen myšlenkové (asociační), ale i citové pochody. Ať už je to něha a mystika ve tvém případě ( resp. v případě The Ecstasy of Saint Therese), či pocity jiné....
Jo a proč jsem nedala plný počet bodů - chybí mi v tom o trochu víc originality, kterou by šlo s tebou nezaměnitelně sepnout jako s jedinečným autorem...
Doufám, že to takto stačí.<reagovat