Anděl
I.
Touží jít cestou svatých
co vede k nanebevzetí
životem bez hříchů
však má v sobě pýchu
II.
Je pyšná,
když zmítá se v objetí vášně
zářící touhou, jak krásně,
když sní jen jediný sen
o splynutí těchto dvou těl
III.
Jak andělská je ta tvář
je to těch očí zář
co hojí duši zjizvenou
když srdce chce vzpomenout
tu noc prostou rozpaků
noc splněných zázraků
kdy ďábel v andělském hávu
sliboval všechno, i slávu
tu noc kdy andílka zplodila
a bez slz pak hořce plakala
když sama jen s andílkem svým
viděla oči tak podobné tvým
andělské oči co slibují,
jen a jen slibují
|