... jenom tři vločky
Ohňostroj
touhy rozehrál sonátu e-moll v tvých očích.
Příjemné
mrazení v zádech,
hloupost,
jež zbavuje člověka síly...
...
jenom tři vločky jak tančící víly
nezpozorovaly
náhlý příchod léta.
Paprsek
slunce sežehl obilí,
jež
hlavu svou zvedalo k nebesům.
Pyšné
slunce, co bálo se myšlenky,
že
velikost jeho kdos dobýti chce.
Zaržání
koní ozve se za loukou,
obrysy
podkov v písku tu zbyly...
...
jenom tři vločky jak tančící víly
smály
se z lesa bujarým smíchem.
Oráč
na poli ztrhaný prací
šátkem
si otírá trýznivý pot,
na
kopci obláčky ovcí,
jež
bečíce žízní tak rády by pily...
...
jenom tři vločky jak tančící víly
zastavila
temná řasa tvého pohledu.
Líbám
Tě na ruce.
Směješ
se. Vstáváš.
Tvá
kůže leskne se v odrazu slunce.
Na
tváři smítko máš,
slzy
jej smyly...
...
jenom tři vločky jak tančící víly
roztály
pod mým vroucím polibkem.