ČLOVĚK BEZ DOMOVA
Jsem mnich zavřený v klášteře.
Jsem vězeň na vycházce.
Jsem poutník zoufale bušící na dveře.
Jsem na smrt nemocný, v parku na procházce.
Jsem voják ztracený na bojišti.
Jsem vrah v tratolišti cizí krve.
Jsem horník ztracený v temném bludišti.
Jsem odsouzený na smrt, dnes poprvé.
Jsem potápěč v hlubině bez přístroje.
Jsem mučedník hrdě klečící.
Jsem narážen na kůl ve stoje.
Jsem uzlíček nervů - brečící.
Jsem ten, kdo se těsně vyhnul štěstí a skončil u cesty v bahně.
Jsem ten, kdo se bojí děsně, že ta bažina ho stáhne.
Jsem ten, kdo na rovné cestě ze strachu zahne.
Jsem ten, kdo se smíchem se nad propastí bezednou smrtelně nahne.
Neznám místa svého odpočinku.
Každá chvíle je pro mě bolestná a nová.
Protože bloudím a nikde nejsem šťastný,
jsem člověk bez domova.
|