Oslava

Jeden muž, jméno není důležité, slaví. A možná ne. Na oslavy on nikdá moc nebyl. Raději si v klidu natáhne své prací a lety opotřebované fyzično na obstarožní gauč, poničený drápky nespočtu psů a koček, co prošli a procházejí jejich bytem. Tenhle muž se dožívá dosti zakulacených kulatin.
Osmadvacet let tomu nazpět, aniž by to socialistický tisk zaznamenal (ten psal o tom, kterak bagrista Vojtěch Čurka splnil plán bagrování na 126%!), jistý mladý, zdravý, silný muž nechal své tělo opustit celkem zanedbatelné množství biologického materiálu a poskytl ho ke splynutí s kvalitních genetickou výbavou krásné, mladé blondýnky. V celosvětovém objemu „genetické pošty“ tenhle balíček nebyl nijak převýznamný, avšak pro majitele těla, z něhož se rukatí ruka, třímající v tuto chvíli pero, tančící po tomto papíře, měl naprosto zásadní význam! A to mu nezapomenu, co živ budu.
Všechno nejlepší k padesátinám, tati!