Kosmický host

 

Až poletíme ke hvězdám
tak já vystoupím z rakety.

 

Šťavnatý řízek z kotlety
a k tomu zlaté krokety
si v knajpě U Lagrange dám.

 

Zavěsím se někde v rohu
srkajíc megacloumáka

 

nasadím výraz světáka
a pak si v roli diváka
vychutnám to dílo bohů.

 

Bílo-zeleno-modrý kýč -
kouli na pólech zploštělou

 

uvidím viset přede mnou
s pletenou bílou čepičkou
jak roztodivný dětský míč.

 

Dojatou slzu mám též v plánu
však nesetřu ji kapesníkem

 

jen cvrnknu do ní prostředníkem
do oceánu pod rovníkem
žbluňkne jak plovák z hydroplánu.

 

Baron na kouli dělové
vezme mě s sebou cestou zpět

 

a i když Prášil je už kmet
zašeptám do ucha mu hned
o Zemi rýmy jalové.