|
|
|
| |
Skupiny vznikají z několika důvodů. Především jde všeobecný prospěch plynoucí z vzájemné spolupráce a poskytování životních jistot jedinci. Určujícím faktorem síly skupiny není její velikost ,ale osobní kvality a vzájemné vztahy mezi jedinci. Pokud by síla skupiny spočívala pouze v počtu ,bude dříve či později rozdrcena mocnějšími silami. Oproti tomu ,malé ale sehrané tými ,dokáží úspěšně čelit libovolné situaci ,dokáží-li zůstat pružnými a přizpůsobivými.
Vzájemná spolupráce je hlavním důvodem existence skupiny. Stojí-li tedy před skupinou závažný úkol ,je jen pochopitelné ,že se na jeho řešení mají podílet všichni. Člena skupiny by měla definovat snaha podpořit ostatní a přispět k realizaci společného cíle ,nikoliv jen čestný dekret ,uniforma nebo stranický odznak. V týmu se každý částečně vzdává svého "já" ,a nahrazuje ho všeobjímajícím "my". Každý člen má své místo v týmu a měl by být vědom ,že stejně tak jako jeho život závisí na ostatních i ostatní závisí na něm. Měl by tedy být připraven cosi obětovat pro skupinu ,čeká-li totéž od druhých. Vzájemná důvěra je proto nezastupitelná. Jakmile má jedinec dojem ,že se jeho cesta liší od cesty ostatních ,měl by je při nejbližší vhodné příležitosti opustit. Od té chvíle totiž nemůže být pro skupinu přínosem.
Každá skupina je jen tak dobrá ,jak dobří jsou ti kteří ji tvoří. Schopnosti jedinců utvářejí schopnosti týmu. Na schopnostech týmu závisí život jeho členů. Schopnosti jedince je tedy nutné svým způsobem chápat i jako záležitost týmu. Od každého jedince bychom měly očekávat ,že bude tak dobrý ,jak jen může být. Od každého bychom měly očekávat ,že bude mít snahu se učit a dělit o své vědomosti s ostatními. Na druhou stranu ,žádný člen týmu ,má-li tým ve svém srdci ,pro něj nemůže být přítěží. I ten nejubožejší tvor může skupině cosi přinést ,je-li jeho potenciál dobře využit a je-li jí skutečně oddaný. Jedinci se musí učit využívat silných stránek svých kolegů a pokrývat jeich slabá místa.
Osobnost vůdce je pro tým nesmírně důležitá. Vůdce je ústřední postavou ,tmelem který spojuje všechny členy ,hybnou silou. Nikde není místo pro neschopného vůdce. Naopak ,vůdci by se měli stávat vždy jen ti nejlepší. Jen tehdy je možné vést ostatní osobním svým příkladem ,vzorem hodným následování. Ostatní koneckonců nikdy nepůjdou tam ,kam jim to kdosi nařídí ,ale tam ,kam se jej sami rozhodnou následovat. Proto je tento způsob nejúčinnějším.
Když se skupina dá do pohybu a naráží na nepředvídané problémy ,nikdo však nemůže zcela kontrolovat každý její krok a příjmat adekvátní rozhodnutí. Vedení v akci tedy nemůže a nesmí být jen v rukou vůdce. Členové skupiny musí operovat víceméně svobodně ,neboť jen tak mohou sami ,na místě a bez dlouhých průtahů učinit to nejlepší pro společné dílo. To co zajišťuje vzájemnou spolupráci a koordinaci není autorita vůce ,ale společný cíl ,týmový duch a osobní angažovanost všech. Rozhodnutí jednotlivců nemusí vést k oslabení autority vůdce. Ten si jen musí uvědomit ,že nemůže být všude a vědět vše nejlíp.
|
|
|