Autostop
Blbost se veze,touha,sranda,
Už se nebojíš,spěch,
Muselo to přijít.
Pár otázek-raději lhát.
Někdy pocit nezradí,
Co v uších zní,
Tomu nevěříš,
Smích i pláč,
Představy,jak utíkáš.
Nevidíš nic,
Než jak už tě nespatřit,
A ostatní taky.
Divný pocit v žaludku,
Povrchní úsměv nasadíš,
A strach v očích máš.
Všichni jsou jinde.
Nikdo tě nevidí,
A nikdo neslyší.
Co tedˇ?
Taková rychlost.
Všechno je jinak,
Než to vypadalo.
Představa,jak skončit máš,
Nikdo netuší,
Co tedˇtě čeká.
Auto před námi,
Chvíle zastavení.
Otevři dveře a rychle utíkej,
Štěstí,že nesedíš ve předu,
Štěstí,že alesponˇ jste dva.
Strach,bojíš se,že budeš zpět.
Sama................
Většinu si pamatuješ,
Pro jistotu.Dva dny nespíš,
Hrozný myšlenky,
Slyšíš zvuky,hned se otáčíš.
Lidi na cestě............sami.
Představy neznají hranice.
Chladný vzduch lesa,
Zapáchá v mých myšlenkách.
Vidím bouřku a déštˇ,
Ale ne tady.Je noc.
Dívenka s dlouhými vlasy,
Leží polonahá,v lese na zemi.
Má modré rty a otevřené oči.
Je celá bledá.
Nevnímá,necítí,už se nebojí.
Vítr jí fouká do vlasů,
Má obličej od krve a od hlíny.
Leží tam sama,je jí zima.
Kdyby mohla,začne znova.
Uvědomuješ si sílu štěstí,
Rozhodnutí na místě.
A je to tu zase.
Strach ochladnul.
Ajdeš znovu.
Si nepoučitelný..........dítě.
|