|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
A dole vybuchne bílé světlo
____________________________
Zavři oči a leť.
Je tvůj stálej dýler
suchej jak vlastní humor
po nepovedený souloži ?
Jsou tvý baterky vyždímaný
jak stokrát vypraný
ponožky manželství ?
Potřebuješ fakt nutně něco novýho
rovnou do žíly ?
Nebo ještě líp...
zašátrat jehlou lobotomie
za nadočnicovým obloukem
a vrazit to přímo tam ?
Tedy nasedni do prokouřeného auta
a připaluj si jednu od druhé
hysterické repliky:
O dnes obzvlášť mizerném počasí.
Přechodu studené fronty krajinou břišní.
O zvýšené oblačnosti hlavy.
Doprovázené studenými přeháňkami.
O inverzi srdce, srážkách, mlze
náledí, krupobití...
Dokud nepřijedeš na most.
A tam si zatanči
nervózní tanec námluv
kolem červené černovlásky
s kouzelným formulářem na prsou.
Svírán v kleštích
svého nikdy neáčkujicího strachu.
Bičován všemi opuštěnými
příležitostmi.
Hryzán uvnitř
v kleci zavřeným zvířátkem
věčného srabáctví.
Svězen na kůži
vždypřítomnými samolepkami obav
strhávaných i s chlupy na prsou.
Dokud se tvůj křečovitý sólový tanec
nepromění v těsný ploužák
a ty se prsem v prs
v černovlásčině červeném objetí
necháš obtočit kolem prstu
a po faustovsku zaprosíš:
"tak sem ten papír a žiletky dej
- já to podepíšu!"
Červená jezinka se zeptá :
"A bojíš se ?"
"Bojim!", co bych tu jinak hledal...
"To je dobře" švihne tě do tváře
kouzelným proutkem.
A zakletí strachu je pryč.
Zbrojnoši odějí tě do popruhů
brnění odvahy.
Za nohy uvážou tě
do úvazku odhodlání.
A ty sám sepneš v rukou
štít síly.
Červená karkulka se naposled zeptá:
"Hej vlku, ještě... ?"
a ty odpovíš dalším krokem rituálního tance:
"Ale neboj se,
to víš že se pořád bojím..."
A ona ví, že je to už jen tvá milosrdná lež.
Tedy nakroč pravou nohou přes zábradlí.
Postav se na úzkou římsu
vysoko nad vodu.
Otoč se čelem k hlubině.
Zády k tomuto světu.
Opři se o zábradlí.
Zády všem plotům tohoto světa.
Sepni ruce pevně za hlavou.
Zaklej se :
"šest! šest! šest!"
a nech si jak před vstupem do narkózy
odpočítat :
"pět
čtyři
tři
dva
jedna
J U M P !"
..............!
Zavři oči a leť !
!
!
!
!
!
!
Spusť se po hlavě
vstříc společnému orgasmu s Castanedou.
Do jiné reality.
Do oddělené skutečnosti.
A dole ti vybuchne bílé světlo.
Lítej
lítej
a lítej.
Nahoru dolů.
Jako kyvadlo v jámě
srdce uvnitř zvonu.
A potom.
Teď !
Teď už cokoliv,
kdykoliv
a kdekoliv.
Stačí si jen odpočítat :
"Šest!
pět!
čtyři!
tři!
dva!
jedna!
JUMP !"
................ a letět.
|
|
|